Zvonek klubkatý 'Freya' - Campanula glomerata 'Freya'

Detailní popis produktu

Zvonek klubkatý 'Freya' - vzpřímeně rostoucí trvalka ze zvonkovitých, rozšířená v mírném pásu Evropy a Asie, u nás známá z mezí, světlých okrajů lesů a sušších luk, často na zásaditějších podkladech. Kultivar 'Freya' je moderní selekce s právní ochranou (PBR), uváděná jako kompaktní a neinvazivnější forma, která se oproti běžnému druhu obvykle méně rozlézá oddenky. Zakládá více pevných, vzpřímených stonků s listy tmavě zelené barvy, vejčitými až kopinatými, na rubu jemně ochlupenými. Od června do srpna se na koncích stonků i v paždí listů tvoří husté shluky drobných zvonků, často se hvězdicovitě rozevírajících, v odstínu tmavě modrofialové až fialově modré. Jednotlivé květy mívají kolem 2 cm, v soukvětí působí jako soustředěný barevný uzel, který v záhonu dobře čte i z větší vzdálenosti. Květy poskytují pyl i nektar a bývají navštěvované včelami a čmeláky. Vhodné jsou také k řezu, kde pevné stonky dobře drží tvar v jednoduchých kyticích. Vůně nebývá výrazná a rostlina se běžně neřadí mezi jedovaté druhy. V kompozici se uplatní v popředí i ve střední etáži trvalkových záhonů, ve štěrkových výsadbách i v přírodně laděných partiích, kde ladí se šalvějemi, kakosty, řebříčky, šantou a jemnými travinami, případně zvýrazní světlé květy kopretin a zvonků jiných druhů.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště nebo světlý polostín s dobrým prouděním vzduchu. Klíčová je drenáž, vhodná je štěrkovitá až kamenitá půda s příměsí humusu, ideálně v mírně alkalickém až neutrálním rozmezí pH 6,5–7,5, v nádobách se osvědčuje příměs perlitu nebo lávové drti. V těžších půdách se obvykle přidává hrubý písek nebo štěrk, v zimě vadí přemokření u krčku. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhých suchých periodách, trvale mokré stanoviště zvyšuje riziko uhnívání. Hnojení stačí střídmé, například na jaře tenká vrstva kompostu, aby polštář nevybíhal do měkkých výhonů. Odkvetlé stonky se obvykle odstraňují, aby polštář zůstal kompaktní, dělení trsů se provádí na jaře nebo koncem léta. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR uvádí přibližně do -23 °C, citlivější bývají mladé sazenice v mokré zimě, proto se osvědčuje výsadba na vyvýšené místo nebo do nádoby s drenážní vrstvou. Termín výsadby se obvykle plánuje od března do října, v horských oblastech se často volí jaro, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Rozestupy 25–30 cm odpovídají přibližně 9–12 rostlinám na m². Z možných potíží se objevují slimáci na mladých výhonech a houbové skvrnitosti při dlouhodobém vlhku. V zimě zůstává nízká růžice čitelná mezi kameny a na jaře rychle znovu nasazuje poupata.

Autor: Nikol | Revize: 20.1. 2026