Zvonek okrouhlolistý - Campanula rotundifolia
Kód: 71130.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Zvonek okrouhlolistý - patří mezi dlouhověké trvalky otevřených luk, suchých strání, vřesovišť i světlých okrajů lesů mírného pásma Evropy a západní až severní Asie a v ČR je přirozenou součástí květnatých stanovišť. V půdě se drží mělkým kořenovým systémem a krátkými oddenky, díky nimž vytváří kompaktní trs, který se časem pozvolna rozrůstá. Přízemní růžice okrouhlých až srdčitých listů je nejvýraznější na jaře, později se na lodyhách objevují užší, čárkovité listy. Od června do září se na koncích štíhlých stonků objevují řídká květenství s převislými, zvonkovitými květy v odstínech světle modré až fialově modré, jednotlivé zvony mívají kolem 1,5–2 cm. Po odkvětu se tvoří tobolky se semeny, rostlina se může jemně vysemeňovat a v přírodně laděných výsadbách působí nenuceně. Habit je vzdušný, proto zjemňuje přechody mezi kamenem a výsadbou a uplatní se i jako podrost v řidším záhonu. Dobře se kombinuje s nízkými okrasnými travami, mateřídouškou, rozchodníky, řebříčky, kakosty nebo kopretinami, kde modré tóny chladí teplejší barvy. Květy poskytují nektar i pyl a porost bývá vyhledávaný včelami a čmeláky, při kvetení se objevují i motýli. Rostlina není trnitá a v zahradní praxi se řadí mezi běžně nejedovaté trvalky.
Pěstování: Preferuje slunné stanoviště nebo světlý polostín s dobrým prouděním vzduchu. Klíčová je drenáž, vhodná je štěrkovitá až kamenitá půda s příměsí humusu, ideálně v mírně alkalickém až neutrálním rozmezí pH 6,5–7,5, v nádobách se osvědčuje příměs perlitu nebo lávové drti. V těžších půdách se obvykle přidává hrubý písek nebo štěrk, v zimě vadí přemokření u krčku. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhých suchých periodách, trvale mokré stanoviště zvyšuje riziko uhnívání. Hnojení stačí střídmé, například na jaře tenká vrstva kompostu, aby polštář nevybíhal do měkkých výhonů. Odkvetlé stonky se obvykle odstraňují, aby polštář zůstal kompaktní, dělení trsů se provádí na jaře nebo koncem léta. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR uvádí přibližně do -23 °C, citlivější bývají mladé sazenice v mokré zimě, proto se osvědčuje výsadba na vyvýšené místo nebo do nádoby s drenážní vrstvou. Termín výsadby se obvykle plánuje od března do října, v horských oblastech se často volí jaro, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Rozestupy 25–30 cm odpovídají přibližně 9–12 rostlinám na m². Z možných potíží se objevují slimáci na mladých výhonech a houbové skvrnitosti při dlouhodobém vlhku. V zimě zůstává nízká růžice čitelná mezi kameny a na jaře rychle znovu nasazuje poupata.
Autor: Nikol | Revize: 20.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
