Amarylis 'Aquaro'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Aquaro' - patří mezi cibuloviny původem z tropické a subtropické Jižní Ameriky, kde roste na propustných půdách od okrajů lesů po světlé stráně. Kultivar 'Aquaro' je zařazen do nizozemské šlechtitelské řady Double Galaxy, ceněné pro dvojité, bohatě vrstvené květy připomínající drobné pivoňky. Z masité cibule vyrůstají řemenovité, leskle zelené listy a nad nimi 1–2 stvoly, které v bytových podmínkách obvykle dosahují 40–50 cm. Na každém stvolu se otevírají 2–4 květy s krémově bílým základem a výrazným červeným žíháním až do okrajů. Textura okvětních lístků je pevná a květ si drží plný tvar i při postupném rozkvétání. V interiéru se uplatní jako solitéra v dekorativním květináči, ve vánočních aranžích i jako květ k řezu, protože stvol zůstává po seříznutí stabilní a při teplotě kolem 16–18 °C vydrží květy déle. Cibule i listy obsahují alkaloidy a jsou jedovaté při požití, proto se doporučuje umístění mimo dosah dětí a domácích zvířat.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin