Amarylis 'Candy Cream'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Candy Cream' - kultivar se objevuje také pod obchodním označením Candy Cream® a je uváděn v sortimentu nizozemské firmy Jan de Wit en Zonen. Řadí se mezi velkokvěté hybridy skupiny Galaxy, které kvetou v zimě až časném jaru na pevných, dutých stvolech. Květy jsou široce nálevkovité, výrazně růžové až růžově červené, s bílým hrdlem a světlými tyčinkami. V dobrých podmínkách dosahuje jednotlivý květ až kolem 23 cm v průměru, na stvolu se obvykle otevírají 3–5 poupat postupně, kvetení tak trvá déle než u kultivarů s jednorázovým rozkvětem. Stvoly bývají zhruba 50–70 cm vysoké, listy páskovité a sytě zelené, po odkvětu narůstají a vytvářejí trs široký přibližně 20–30 cm. Vůně bývá nevýrazná. V interiéru vyniká jako solitér, v aranžích se dobře kombinuje s bílou, krémovou a se zelenými listy, kde se uplatní kontrast bílého středu. V kompozicích se dobře kombinuje s bílými tulipány, s bramboříky nebo s větvičkami vrb a bříz. Stejně jako ostatní hvězdníky obsahuje amaryllidové alkaloidy a není určený ke konzumaci.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin