Amarylis 'Giant Amadeus'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Giant Amadeus' - patří mezi moderní plnokvěté kultivary amarylisů určené pro zimní a časně jarní kvetení v nádobách. Rod Hippeastrum pochází z tropické a subtropické Jižní Ameriky a hybridy se šlechtí pro velikost květu, pevnost stvolů a pravidelnost kvetení. 'Giant Amadeus' nese na silných, dutých stvolech vysokých zhruba 45–60 cm velmi velké květy, které se uvádějí až kolem 22 cm v průměru. Okvětní lístky jsou plné a lehce zvlněné, základ je bílý a směrem ke špičkám přechází do lososově růžového tónu, střed zůstává světle zelený. Po odkvětu vyrůstají dlouhé pásovité listy sytě zelené barvy a rostlina si obnovuje zásoby v cibuli. Kultivar se uplatní jako výrazná pokojová rostlina i jako květ k řezu, kde připomíná plné pivoňky, ale drží tvar na jednom stvolu. V aranžmá se dobře kombinuje s bílými narcisy, větvičkami břízy nebo se sušenými semeníky.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin