Amarylis 'Happy Valley'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Happy Valley' - velkokvětá cibulovina z čeledi amarylkovitých, původem z Jižní Ameriky, která byla v Evropě zdomácnělá jako zimní pokojová rostlina. Kultivar 'Happy Valley' je řazen mezi hybridy skupiny Galaxy a v nizozemských pěstitelských katalozích se objevuje jako odrůda určená jak pro rychlení v květináči, tak pro řez. Z cibule vyrůstá růžice řemenovitých listů a jeden až několik pevných stvolů vysokých přibližně 55–70 cm. Na každém stvolu se otevírá zpravidla 2–4 nálevkovitých květů o průměru asi 15–20 cm. Plátky mívají světlý, krémově bílý základ s rubínově červenými pruhy a štětcovými tahy, často s nazelenalým hrdlem, takže květ vypadá jako jemná grafika. V interiéru se uplatňuje jako solitéra na parapetu i ve vazbách. Cibule i šťáva mohou při požití vyvolat zažívací potíže, proto je vhodné zachovat základní opatrnost v domácnosti.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin