Amarylis 'Merengue'

Detailní popis produktu

Amarylis 'Merengue' - pokojová cibulovina z čeledi amarylkovitých, jejíž genetické pozadí sahá do Jižní Ameriky. „Pavoučí“ skupiny Spider Group se šlechtí s inspirací druhem Hippeastrum cybister z Bolívie a Argentiny, který přirozeně nese úzké okvětní lístky a výrazně vystupující tyčinky. Kultivar 'Merengue' je typickým zástupcem této skupiny. Vytváří pevný stvol vysoký přibližně 35–40 cm a na každém stvolu se může otevřít až okolo šesti květů. Květy mají štíhlou siluetu, okvětní lístky jsou červené s tmavším proužkováním, spodní lístky přecházejí do světle zelené, což zvýrazňuje kontrast a „grafiku“ květu. Průměr květu se obvykle pohybuje kolem 15–18 cm. Listy jsou řemenovité, zelené a po odkvětu jsou důležité pro ukládání zásobních látek do cibule. Listová růžice obvykle zabere 15–25 cm v průměru. Silnější cibule obvykle přidávají více stvolů. 'Merengue' se uplatní jako solitér v nádobě, v moderních zimních aranžmá i jako květ k řezu, kde dobře ladí s bílými, krémovými i zelenými doplňky.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin