Amarylis 'Mystica'

Detailní popis produktu

Amarylis 'Mystica' - pochází z tropické a subtropické Jižní Ameriky, kde roste na světlých okrajích lesů i na kamenitých svazích s rychlým odtokem vody. Kultivar 'Mystica' je řazen do Butterfly Group a zároveň nese znaky cybisterového typu, tedy květů s úzkými, prodlouženými okvětními lístky s pavoučím dojmem. Na stvolu vysokém přibližně 50–60 cm se obvykle otevírají 2–4 květy o průměru 10–12 cm, jednotlivé okvětní lístky bývají lehce zvlněné. Základní tón je limetkově zelený až krémový, přes okvětní lístky se táhne cihlově červené proužkování a žilkování, u hrdla bývá zelenavé. Listy jsou řemenovité, sytě zelené, dlouhé přibližně 30–40 cm a rostlina vytváří v nádobě trs široký zhruba 20–30 cm. Po odkvětu listy doplňují zásoby v cibuli pro další sezónu, proto mají v pěstování stejnou hodnotu jako samotný květ. Květ je bez výrazné vůně a ve váze obvykle vydrží zhruba 7–10 dní, stvoly se hodí i do jednoduchých zimních aranžmá. Cibule i listy obsahují alkaloidy a při požití mohou být dráždivé, proto se pěstování doporučuje mimo dosah malých dětí a domácích zvířat.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin