Amarylis 'Tarantula' Hippeastrum Butterfly 'Tarantula'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Tarantula' - patří do skupiny cybisterových a „exotic“ hybridů, jejichž předobrazem jsou jihoamerické druhy s úzkými okvětními lístky. V interiéru se pěstuje jako rychlená cibulovina a v ČR se venku uplatňuje pouze při letnění bez mrazů. Z jedné vyzrálé cibule obvykle vyrůstají 1–2 stvoly vysoké asi 50–60 cm, zakončené okolíkem s několika květy. Květy mají nápadně protáhlé, často lehce zvlněné tepaly, takže připomínají pavouka nebo exotického motýla. Zbarvení bývá dvoubarevné v odstínech červené a zelené a kresba je nejvýraznější při bočním světle, kdy se zvýrazní střední žilky. Řemenovité listy jsou zelené a během růstu vytvářejí vějíř široký přibližně 25–35 cm. Kultivar se hodí do moderních interiérů, zimních zahrad i do sezónních nádobových kompozic, kde kontrastuje s travinami, břečťanem nebo větvičkami jehličnanů. Díky výrazné siluetě se často používá také jako květ k řezu.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin