Amarylis 'La Paz'
Kód: 99692.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Amarylis 'La Paz' - cibulovina z čeledi amarylkovitých, jejíž plané druhy pocházejí z Jižní Ameriky. Moderní „pavoučí“ kultivary vycházejí z okruhu Hippeastrum cybister, druhu rozšířeného od Bolívie po Argentinu, a selekcí zdůrazňují štíhlé okvětní lístky a vystouplé tyčinky. Kultivar 'La Paz' patří do cybister typu a vytváří 2–3 květní stvoly vysoké přibližně 45–55 cm. Na každém stvolu se otevírají zpravidla 3–4 květy s průměrem okolo 15 cm. Okvětní lístky jsou úzké, lehce prohnuté, horní část bývá třešňově červená, spodní limetkově zelená až krémová, hrdlo působí svěže zeleně. Listy jsou řemenovité a po odkvětu přebírají hlavní roli při zahušťování cibule. Listová růžice obvykle zabere 20–30 cm v průměru. 'La Paz' se hodí do vyšších nádob na okenní parapet, do zimních aranžmá i jako květ k řezu, kde se dobře kombinuje s větvičkami jehličnanů, eukalyptem nebo s bílými narcisy v nádobě.
Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.
Autor: Kristýna | Revize: 14.01. 2026
Více na: Návod na pěstování cibulovin
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
