Amarylis 'Rosalie'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Rosalie' - patří mezi velkokvěté hybridy Hippeastrum × hybridum z čeledi amarylkovitých, které se v našich podmínkách uplatňují především jako rychlené cibuloviny do interiéru. Kultivar nese široce nálevkovité květy o průměru přibližně 12–15 cm v lososově růžovém tónu, s krémovými prosvětleními a světle limetkově zeleným hrdlem. Z jedné kvalitní cibule se obvykle tvoří 1–3 květní stvoly vysoké přibližně 40–60 cm, na každém se postupně otevírá několik květů, rostlina tak drží barvu v bytě i několik týdnů. Listy jsou páskovité, zelené, po odkvětu vytvářejí růžici širokou zhruba 30–40 cm. Květy mívají jen slabou vůni, ale jsou vhodné i jako květ k řezu. Cibule je jedovatá při požití a může dráždit zažívání, proto se doporučuje opatrnost při manipulaci i umístění. Oproti běžně pěstovaným sytě červeným odrůdám působí barevnost 'Rosalie' jemněji a dobře se kombinuje s bílými a zelenými dekoracemi. Květy se objevují v průběhu ledna až března, většinou 6 - 10 týdnů po výsadbě. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec. 

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin