Azalka 'Fireball'

Detailní popis produktu

Azalka 'Fireball' - zahradní kultivar velkokvěté opadavé azalky, vyšlechtěný v Exbury ve Velké Británii v polovině 20. století. Keř roste středně rychle, roční přírůstky dosahují přibližně 20–30 cm a v našich podmínkách zahrad obvykle dorůstá 1,5–2 m výšky a 1,2–1,5 m šířky. Habitus je vzpřímený až mírně rozkladitý, s větvemi vyrůstajícími již od báze, což podporuje plný vzhled. Listy jsou opadavé, eliptické, na jaře raší v bronzově červeném tónu, v průběhu léta jsou středně zelené a na podzim se barví do červenohnědých až vínových odstínů. Kvetení nastupuje obvykle v květnu a pokračuje do června. Středně velké trubkovité květy jsou uspořádány v kulovitých květenstvích, mají ohnivě oranžově červenou barvu s kontrastními, světlejšími tyčinkami a příjemnou sladkou vůní. Květy jsou bohatě navštěvovány včelami a motýly. Kultivar se uplatňuje jako výrazná solitéra, ve skupinách azalek ve vřesovištích i ve smíšených výsadbách s tmavozelenými jehličnany, kde červené květy dobře vynikají. Podobně jako ostatní azalky je celá rostlina toxická a nehodí se do jedlých záhonů ani na pastviny.

Azalka patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Kristýna| Revize: 10.12. 2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů