Azalka 'Anneke'

Detailní popis produktu

Azalka 'Anneke' - opadavá velkokvětá azalka z hybridní skupiny Knap Hill Exbury, botanicky Rhododendron 'Anneke'. Patří do čeledi vřesovcovitých a vznikla šlechtěním britského šlechtitele M. C. (Dennyho) Pratta v 60. letech 20. století, do sortimentu byla uvedena kolem roku 1964. Později ji vybral nizozemský školkař Fred de Jong a pojmenoval po své dceři, odrůda získala zlatou medaili na výstavě Flora Nova v roce 1987. V podmínkách zahrad v ČR vytváří středně vysoký keř o obvyklé výšce 1,5–1,8 m a podobné šířce, s mírně vzpřímeným až rozkladitým habitem. Listy jsou eliptické, svěže zelené, na podzim se barví do odstínů žluté, oranžové až bronzové. Největší ozdobou jsou velké nálevkovité květy v kulovitých květenstvích, objevující se od druhé poloviny května do června. Jednotlivé květy mají citronově až zlatavě žlutou barvu s výraznější zlatožlutou kresbou v hrdle, dlouhé mírně prohnuté tyčinky a příjemnou, poměrně silnou vůni, která láká čmeláky a další opylovače. Většina částí rostliny, stejně jako u ostatních rododendronů, je při požití jedovatá, proto se nevyužívá k jídlu ani jako léčivka. V kompozici se uplatní jako solitéra ve vřesovištním záhonu, v kombinaci s nižšími rododendrony, kalinami či okrasnými trávami, nebo v menších skupinách, kde vytvoří výrazné světelné ohnisko v době květu.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci až v lehkém polostínu, na chráněném místě bez studených průvanů a mrazových kotlin. Půda má být humózní, kyprá, dobře propustná, trvale mírně vlhká a kyselá v rozmezí pH přibližně 4,5–6,0, s přídavkem rašeliny, listovky či jehličnatého hrabanky. Rostliny se vysazují mělce, s krčkem v úrovni okolního terénu, do jamek obohacených rašelinou a speciálním substrátem pro azalky a rododendrony. Doba výsadby je vhodná od března do května nebo od září do října, u nádobových rostlin také v chladnějších letních měsících při zajištění dostatečné zálivky. Zálivka má udržovat substrát vlhký, nikoli rozbahněný, v období tvorby poupat koncem června je důležité nevysušení kořenového balu. Hnojení probíhá mírně, jednou až dvakrát ročně hnojivem pro azalky a rododendrony, nejlépe na jaře a po odkvětu. Kultivar je hodnocen jako plně mrazuvzdorný, s tolerancí přibližně do −23 až −25 °C, v našich zahradách obvykle dobře přezimuje i v drsnějších polohách při dostatečném mulči z kůry nebo listovky. Řez není nutný, po odkvětu se pouze odstraňují odkvetlá květenství a případně slabé či poškozené výhony. Při delším suchu nebo na nevhodném stanovišti může být azalka citlivější k houbovým chorobám, padlí nebo napadení škůdci, jako je lalokonosec či mšice, proto je vhodný pravidelný mulč, rovnoměrná vlhkost a sledování zdravotního stavu keře. Optimální spon pro volnou výsadbu je přibližně 1,5 m mezi keři, při hustších skupinách se používá zhruba 1 rostlina na 1–1,5 m².

Autor: Nikol | Revize: 24.11.2025