Buk lesní 'Rohan Weeping' Fagus sylvatica 'Rohan Weeping'

Detailní popis produktu

Buk lesní 'Rohan Weeping' - představuje výjimečný český kultivar buku lesního, který byl vyšlechtěn v Sychrově. Tento strom se vyznačuje převislým habitem s hlavními větvemi rostoucími do výšky a postranními výhony splývajícími strmě dolů. V dospělosti dosahuje výšky 200 až 400 cm a šířky 150 až 250 cm. Opadavé listy mají zvlněný a nepravidelně laločnatý okraj. Při rašení nesou zářivě tmavě červenou barvu, která během léta přechází do tmavě vínové až purpurově hnědé. Podzimní zbarvení nabízí měděné až oranžové odstíny. Kvetení probíhá během dubna a května současně s rašením listů, kdy se objevují nenápadné samčí a samičí květy. Plodem jsou trojboké nažky uzavřené v ostnité číšce, známé jako bukvice, které dozrávají během podzimu. Předností kultivaru je mrazuvzdornost do -30 °C a schopnost přizpůsobit se rozličným půdním podmínkám. Dřevina dobře snáší městské prostředí a po zakořenění vykazuje vysokou odolnost vůči zimním mrazům napříč celou ČR. V zahradní architektuře nachází uplatnění jako solitéra v rodinných zahradách, u vodních ploch, v parkových úpravách nebo jako kontrastní prvek v kompozicích s jehličnany a světle zelenými listy.

Buk lesní je statný opadavý listnatý strom z čeledi bukovitých (Fagaceae) původem z Evropy. Tento strom dosahuje výšky až 30-40 m, má širokou korunu a vytváří charakteristický, hladký kmen. Jeho listy jsou oválné, tmavě zelené, se zoubky na okrajích. Buky mají charakteristické květenství ve formě stopkatých šištic, které se objevují na jaře. Plodem jsou bukvice, trojhranné oříšky, které jsou obalené ostnitou šupinou. Pěstování buku lesního vyžaduje místo s dostatkem slunce a propustnou půdu, ale dokáže prosperovat i v polostínu. Preferuje vlhkou půdu a je poměrně odolný vůči znečištění vzduchu. Je mrazuvzdorný a dokáže dobře snášet různé klimatické podmínky. V sadovnické tvorbě je buk lesní využíván různými způsoby. Díky svému elegantnímu vzhledu a vzrůstu se často používá jako solitéra v parcích a zahradách. Bukové aleje jsou také oblíbené pro svůj estetický vzhled a vytváření stínících chodeb. V zahradnickém designu se také uplatňuje jako součást smíšených lesních porostů, kde přispívá svým charakteristickým listím a tvarem k vytvoření přirozené atmosféry. Má řadu velmi atraktivních kultivarů, které se liší jak nejrůzněji zbarvenými a utvářenými listy, tak velikostí i tvarem a tak se dají upotřebit nejen ve velkých sadových úpravách, ale i v menších zahradách. Buk lesní preferuje propustné, výživné půdy s dobrou vláhou a mírným obsahem vápníku. Nejvhodnější jsou stanoviště od plného slunce po polostín; citlivý na náhlé mrazy a přímé sluneční paprsky, které mohou poškodit jeho kůru. Prospívá ve vyšší vzdušné vlhkosti a doporučuje se výsadba spíše na rozsáhlejších trávnatých plochách. Je důležité upozornit, že buk lesní má tendenci kořenit poměrně rozsáhle a může poškozovat podpovrchové konstrukce.

Pěstování: Ideální je slunné či polostinné stanoviště, v prvních letech vyžaduje dostatek vláhy, protože mladé rostliny citlivě reagují na sucho. Vyžaduje dostatek prostoru, hlubokou, humózní a rovnoměrně vlhkou půdu s dobrou propustností, nejlépe mírně kyselou až neutrální, přičemž nesnáší trvale zamokřené ani utužené substráty. Řez se provádí jen minimálně a nejlépe v období vegetačního klidu, protože buk nesnáší hluboké zásahy, pro živé ploty se ale stříhá pravidelně jednou až dvakrát ročně, ideálně v červenci a případně znovu na začátku září. Pokud je půda kvalitní není třeba přihnojovat vůbec, případně lze na jaře přidat tenkou vrstvu kompostu nebo lehce pohnojit organickým hnojivem s nízkým obsahem dusíku.

Autor: Lucie | Revize: 8.9. 2026