Dlužicha 'Indian Summer Eternal Flame' - Heuchera 'Indian Summer Eternal Flame' Heuchera 'Indian Summer Eternal Flame'

Dlužicha 'Indian Summer Eternal Flame' - uváděná také jako Heuchera 'Eternal Flame' a vedená pod šlechtitelským kódem 'FJF 1811', je moderní kultivar dlužichy vyšlechtěný Frédéricem Lafontainem a nabízený v Evropě mimo jiné prostřednictvím Concept Plants a Plantipp. Patří do skupiny kompaktních, hustě trsnatých dlužich pěstovaných především pro list. V dospělosti dorůstá zpravidla 25 až 30 cm výšky a přibližně 35 až 45 cm šířky. Listy jsou laločnaté, lesklejší, pevné a během sezony nápadně proměnlivé. Na jaře bývají zlatožluté až limetkově žluté s výrazným červeným žilkováním a teplejším lemem, v létě se dobarvují do oranžových, měděných a ohnivě červených tónů, zatímco ke konci sezony se znovu objevují svěže zelenožluté odstíny. V létě, obvykle od června do srpna, nese nad listy jemné, vzdušné laty drobných růžových až růžově červených zvonkovitých květů. Kultivar se hodí do nádob, na okraje záhonů, k pěšinám i do smíšených výsadeb s bohyškami, kapradinami, ostřicemi, dlužichami nebo jemnými kakosty. Díky výraznému listu vnáší do kompozice světlo i teplý barevný akcent a dobře funguje jako kontrast k tmavolistým nebo stříbrolistým trvalkám.

Pěstování: Dlužichy prospívají v polostínu až v lehkém stínu, ranní nebo pozdní slunce bývá snášeno lépe než úpal. Nejvhodnější je humózní, propustná půda s vyrovnanou vlhkostí, pH přibližně 6–7 a s dobrou drenáží v zimě, protože přemokření je častější příčinou ztrát než mráz. Zálivka se vyrovnává zejména v prvním roce po výsadbě, později rostliny obvykle zvládají krátkodobé sucho, pokud je půda zamulčovaná. Výsadba se provádí od března do října, s nejlepšími výsledky na jaře nebo na začátku podzimu. V záhonu se volí rozestupy 35–40 cm, což odpovídá zhruba 7–9 rostlinám na m², do kompaktních lemů se používá hustší spon. Na jaře se odstraňují poškozené listy a doplňuje se tenká vrstva kompostu nebo listovky, minerální přihnojení se volí spíše mírné, aby se podpořil pevný trs a barva listů. Po 3–4 letech bývá vhodné trs rozsadit nebo přisypat zeminu, protože dlužichy se mohou postupně vyzvedávat nad úroveň záhonu. V nádobě je důležitá drenážní vrstva a pravidelná, střídmá výživa, v zimě se chrání kořenový bal před promrznutím a přemokřením. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se v našich podmínkách uvádí přibližně do -26 °C. Ze škůdců se mohou objevit slimáci a lalokonosec, z chorob skvrnitosti listů při dlouhodobě vlhkém počasí, prevence spočívá v proudění vzduchu a nepřemokření.

Autor: Kristýna | Revize: 21.4. 2026