Dřín japonský var. chinensis

Detailní popis produktu

Dřín japonský var. chinensis - opadavý keř, který pochází z východní Asie, kde roste v podhorských lesích a na světlých okrajích porostů. V zahradách mírného pásma se pěstuje jako okrasný keř nebo menší strom, obvykle 4–6 m vysoký a podobně široký, s rozložitou, stupňovitou korunou. Větve se přirozeně skládají nad sebe, takže rostlina působí jemně vrstveným dojmem. Listy jsou vejčité, sytě zelené, mírně přehrnuté, na podzim přecházejí do žlutých, oranžových, červených až purpurových tónů. Květy se objevují v květnu a červnu, vlastní květenství je drobné a kulovité, ale obklopují je čtyři velké krémově bílé listeny široké několik centimetrů, které vytvářejí typický hvězdicovitý tvar. Koncem léta a na podzim dozrávají kulovité růžově až červené plody o průměru přibližně 2–3 cm, vyrůstající na dlouhých stopkách. Dužnina je měkká, sladká s lehce exotickou příchutí, slupka bývá tužší, proto se často odstraňuje. Plody se jedí čerstvé nebo se zpracovávají na džemy a domácí likéry, zároveň představují zdroj potravy pro ptactvo. Dřín japonský je vhodný pro přírodně laděné zahrady, kde se uplatní v kombinaci s japonskými javory, rododendrony, kalinami a stínomilnými trvalkami a kapradinami. Jako solitéra v trávníku vytváří výrazný akcent a často nahrazuje náročnější odrůdy magnolií.

Dřín japonský pochází z východní Asie, konkrétně z Japonska, Koreje a Číny. Dorůstá výšky kolem 5 až 8 metrů a obdobné šířky, tvoří elegantní a zaoblenou korunu. Jsou to poměrně bujně rostoucí keře nebo stromky s vodorovně až vzpřímeně postavenými větvemi, tvořícími oddělená patra. Jeho listy jsou oválné, světle zelené barvy s výraznou texturou. Na podzim se zbarvují do ohnivě červené barvy. Květy se objevují později než u jiných dřínů, obvykle na konci jara nebo na začátku léta a kvetou několik týdnů. Jsou to krémově bílé až světle růžové květy, které vytvářejí efektní plochy - patra. Plody jsou malé bobule, kulatého tvaru, zpravidla oranžové až červené barvy a dozrávají na podzim. Vzhledem výrazně připomínají krásnou zralou jahodu. Jsou jedlé, sladké. Svou přítomností přináší do každého prostoru půvab, kouzlo jarních květů a podzimních barev, což jí zaručuje obdiv a zájem lidí, kteří ocení tu nezapomenutelnou paletu přírodních krás.

Pěstování: Při pěstování dřínu japonského se osvědčuje chráněné, teplejší stanoviště s plným sluncem nebo lehkým polostínem, kde květenství dobře vybarvuje a dřevo vyzrává. Nejvhodnější je hlubší, humózní, dobře propustná půda s dostatkem organické hmoty a mírně kyselou reakcí, obvykle v rozmezí pH 5–6,5. Půda by měla zůstávat rovnoměrně vlhká, nikoli však podmáčená, proto pomáhá drenáž a vrstva mulče, která omezuje vysychání kořenů a zimní promrzání horní vrstvy půdy. Kontejnerované rostliny se vysazují nejčastěji od března do května a od září do října, při výsadbě solitér se ponechává rozestup alespoň 2,5–3 m od ostatních větších keřů. V prvních letech po výsadbě prospívá pravidelná zálivka během delšího sucha a lehké přihnojení hnojivem pro kyselomilné dřeviny na jaře. Řez nebývá nezbytný, obvykle stačí na jaře odstranit namrzlé nebo křížící se větve a zachovat přirozený tvar koruny. Dřín japonský je obecně odolný vůči houbovým chorobám, zejména antraknóze dřínů, a vykazuje dobrou odolnost k verticiliovému vadnutí, proto je vhodné vyhýbat se přemokření a těžkým, utuženým půdám. Mrazuvzdornost kultivaru 'Beni-Fuji' odpovídá přibližně teplotám do −29 °C, dospělé rostliny jsou v podmínkách většiny oblastí ČR plně mrazuvzdorné, mladé sazenice však ocení v prvních zimách lehké zakrytí kořenového prostoru mulčem nebo chvojím.

Autor: Nikol | Revize: 11.12.2025