Japonská azalka 'Dorota' 38

Detailní popis produktu

Azalka japonská 'Dorota'38. - patří ke kultivarům skupiny Aronense, které byly vyšlechtěny pro bohaté kvetení a dobrou mrazuvzdornost. Keř roste středně pomalu, v zahradních podmínkách dosahuje po letech přibližně 0,6 až 0,9 m výšky i šířky a vytváří kompaktní, mírně polokulovitý habitus. Listy jsou drobnější, eliptické, světle až středně zelené, v mírnějších zimách částečně přetrvávají, v tuhých zimách může část olistění opadat. V květnu, většinou od poloviny do konce měsíce, keř nese velké, široce rozevřené květy čistě bílé barvy s jemným zelenkavým či světle žlutým nádechem v okem na horním plátku. Květy jsou typu hose-in-hose, což znamená, že část tyčinek je přeměněna v další vnitřní plátky, takže květ působí plnějším dojmem. Objevují se ve shlucích na koncích výhonů a mohou keř téměř zahalit květními miskami. Při příznivém průběhu sezóny se někdy objeví slabé opakované kvetení na podzim. Květy jsou atraktivní pro včely a další opylovače, i když vůně bývá spíše jemná nebo nevýrazná. Stejně jako ostatní rododendrony obsahuje i tento kultivar toxické látky, proto se nevyužívá v kuchyni a není vhodný pro pastvu zvířat.

Azalka patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Kristýna| Revize: 10.12. 2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů