Japonská azalka 'Feenkiessen' Rhododendron obtusum 'Feenkiessen'

Detailní popis produktu

Japonská azalka 'Feenkiessen' - ceněný stálezelený až poloopadavý keř, který náleží do skupiny populárních japonských azalek. Tento miniaturní kultivar se vyznačuje mimořádně hustým, ploše kulovitým až polštářovitým růstem, přičemž jeho jemné větvení vytváří pevnou a kompaktní strukturu. Malé, vejčité listy jsou tmavě zelené, svrchu lesklé, na rubu jemně plstnaté a během zimních měsíců mohou získávat lehký bronzový nádech, avšak zůstávají z velké části na rostlině. V průběhu května se na koncích jednoletých výhonů otevírají v početných svazcích drobné, široce nálevkovité květy o průměru 2 až 3 cm, které mají čistou a zářivě růžovou barvu. Růst je velmi pomalý a usměrněný, v deseti letech věku dosahuje keř výšky přibližně 30 až 40 cm při šířce kolem 50 až 60 cm. V dospělosti se velikost rostliny v tuzemských podmínkách usazuje na maximální výšce 50 cm a šířce do 80 cm. Květy postrádají vůni, ale představují bohatý zdroj nektaru pro jarní hmyz. V zahradní kompozici se kultivar ideálně kombinuje s kapradinami, zakrslými jehličnany, hostami a drobnými jarními cibulovinami.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování:  Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Nikol | Revize: 2.6. 2026