Japonská švestka 'Jamaica' - kontejner Prunus salicina ´Jamaica´

Detailní popis produktu

Japonská švestka 'Jamaica' - pochází původně z východní Asie, především z oblasti Číny, odkud se během pěstování rozšířila do Japonska a následně do dalších částí světa. Odrůda je v evropském školkařství nabízena jako produktivní japonská slivoně vhodná především do teplých a středně teplých oblastí. Strom vytváří vzpřímenou až široce rozložitou korunu a podle použité podnože a způsobu řezu může mít rozdílnou konečnou velikost. Listy jsou podlouhle eliptické až kopinaté, zelené a na okraji jemně pilovité. Kvetení probíhá brzy na jaře, obvykle v dubnu, před nebo současně s rašením listů. Jednotlivé květy jsou bílé a pro časné opylující druhy hmyzu představují zdroj pylu a nektaru. U japonských švestek je třeba počítat s tím, že jednotlivé odrůdy se výrazně liší ve schopnosti opylení, proto je pro spolehlivou plodnost vhodné ověřit kompatibilitu s další japonskou švestkou kvetoucí ve stejném období. Plody jsou souměrné a velikostně vyrovnané. Slupka má červenorůžové až růžově červené zbarvení a podobný odstín se objevuje také v dužnině. Ta je šťavnatá, aromatická a má navinulou až sladkokyselou chuť. Pecka na dužnině lehce ulpívá. Plody jsou vhodné především k přímé konzumaci, ale využít je lze také do ovocných salátů, dezertů, džemů nebo kompotů. V řeckých podmínkách dozrávají během července, zatímco v našich podmínkách podle průběhu počasí většinou přibližně o měsíc později, tedy v srpnu. Při pozdějším dozrávání může sklizeň pokračovat až do začátku září. Plody po sklizni nejsou určeny k dlouhodobému uchování v běžných domácích podmínkách, proto je vhodné jejich využití plánovat průběžně. V zahradě se hodí do teplých ovocných výsadeb. Nadzemní části nemají trny.

Pěstování: Preferují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dostatkem humusu, dobrou propustností a schopností udržet přiměřenou vláhu, přičemž optimální je neutrální až slabě zásaditá půdní reakce. Nevhodné jsou trvale zamokřené, utužené nebo extrémně lehké půdy chudé na organickou hmotu. Stanoviště má být slunné až mírně polostinné, teplé a vzdušné, chráněné před silnými studenými větry. Výsadba je vhodná od jara do podzimu a je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém i korunu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 5 metrů podle růstové síly podnože a charakteru odrůdy. Zálivka je důležitá zejména po výsadbě a v období sucha. Hnojení se provádí především na jaře před začátkem vegetace a po odkvětu, nejlépe formou kompostu nebo vyvážených hnojiv s přiměřeným obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Řez slivoní se provádí převážně po sklizni, kdy se prosvětluje koruna, odstraňují se zahušťující, suché nebo nemocné větve a podporuje se obnova plodonosného obrostu, přičemž silný zimní řez není vhodný kvůli zvýšenému riziku infekcí. Slivoně jsou nejčastěji mrazuvzdorné, u mladých stromků je však vhodné chránit kmen proti mrazovým trhlinám a poškození zvěří.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Nicol | Revize: 30.7. 2026