Japonská švestka 'Sonic Lady' - kontejner Prunus salicina ´Sonic Lady´

Detailní popis produktu

Japonská švestka 'Sonic Lady' - pochází z východní Asie a v pěstování se vyznačuje časnějším kvetením a zpravidla ranějším dozráváním než evropské slivoně. Odrůda je uváděna jako pozdní a samosprašná s rychlejším růstem a hustou kulovitě kuželovitou korunou. Konečná výška a šířka stromu závisí především na použité podnoži, způsobu řezu a pěstebním tvaru. Listy jsou zelené, eliptické až kopinaté a na okraji pilovité. Kvetení probíhá na jaře, u tohoto druhu obvykle již v dubnu. Drobné bílé květy se objevují před plným olistěním a jsou zajímavé pro opylující hmyz. Odrůda je podle dostupných pěstitelských údajů samosprašná, takže k vytvoření úrody nepotřebuje další slivoň. Cizí opylení však obecně může u japonských slivoní podporovat vyšší nasazení plodů. Plody jsou velké, kulaté až mírně oválné a dosahují přibližně 30–50 g. Slupka má purpurovou až tmavě fialovou barvu. Dužnina je intenzivně červená, šťavnatá, sladká a aromatická. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale také na šťávy, kompoty, džemy a další domácí zpracování. Ve středomořských podmínkách dozrávají ve druhé polovině srpna, zatímco v českých podmínkách je třeba počítat s pozdějším termínem. Podle stanoviště a průběhu léta se sklizeň očekává přibližně na přelomu srpna a září. Pozdní zrání je praktické pro postupné prodloužení sklizňové sezóny. V zahradě se hodí do ovocných výsadeb a díky samosprašnosti také jako samostatně pěstovaný strom. Nadzemní části nemají trny.

Pěstování: Preferují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dostatkem humusu, dobrou propustností a schopností udržet přiměřenou vláhu, přičemž optimální je neutrální až slabě zásaditá půdní reakce. Nevhodné jsou trvale zamokřené, utužené nebo extrémně lehké půdy chudé na organickou hmotu. Stanoviště má být slunné až mírně polostinné, teplé a vzdušné, chráněné před silnými studenými větry. Výsadba je vhodná od jara do podzimu a je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém i korunu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 5 metrů podle růstové síly podnože a charakteru odrůdy. Zálivka je důležitá zejména po výsadbě a v období sucha. Hnojení se provádí především na jaře před začátkem vegetace a po odkvětu, nejlépe formou kompostu nebo vyvážených hnojiv s přiměřeným obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Řez slivoní se provádí převážně po sklizni, kdy se prosvětluje koruna, odstraňují se zahušťující, suché nebo nemocné větve a podporuje se obnova plodonosného obrostu, přičemž silný zimní řez není vhodný kvůli zvýšenému riziku infekcí. Slivoně jsou nejčastěji mrazuvzdorné, u mladých stromků je však vhodné chránit kmen proti mrazovým trhlinám a poškození zvěří.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Nicol | Revize: 30.7. 2026