Kalokvět africký - Agapanthus intermedius Agapanthus intermedius

Detailní popis produktu

Kalokvět africký - velmi atraktivní kultivar z jihoafrického rodu Agapanthus, který v přírodě zahrnuje druhy rostoucí na slunných svazích, horských loukách, kamenitých místech a v travnatých porostech jižní Afriky. V evropském sortimentu se jméno 'Intermedius' používá pro modře až modrofialově kvetoucí kalokvět se středně silným vzrůstem. Tvoří hustý trs dužnatých kořenů a úzkých, řemenitých, svěže zelených listů dlouhých zhruba 30–50 cm. V době květu dorůstá nejčastěji 70–100 cm, starší rostliny v dobré nádobě mohou být kolem 60–80 cm široké. Od července do září vyrůstají pevné, přímé stvoly zakončené kulovitými okolíky modrých až modrofialových trubkovitých květů. Jednotlivé květy se otevírají postupně, proto květenství drží efekt několik týdnů. Květy jsou vhodné k řezu, po odkvětu mohou vznikat zelené až hnědnoucí tobolky se semeny. Rostlina není určena ke konzumaci a při požití může dráždit. Sazenice Agapanthus intermedius vyniknou v nádobách na terase, u vstupu, u bazénu, v letních záhonech i jako pravidelný modrý rytmus mezi okrasnými travami, šantou, levandulemi, perovskií a stříbrolistými trvalkami.

Pěstování: Preferuje teplé, chráněné stanoviště na plném slunci, snese i lehký polostín. Vyhovuje mu propustná, humózní půda s dobrou drenáží, ideálně mírně kyselá až neutrální (pH přibližně 6,0–7,5). Rostliny se vysazují od dubna do října. Do záhonu se volí rozestupy přibližně 35–45 cm, což odpovídá zhruba 5–8 rostlinám na m². V nádobách se uplatní směs s minerální složkou a odtoková vrstva, aby kořeny v zimě nestály ve vodě. Zálivka je vhodná pravidelná v době růstu a kvetení, na zimu spíše sušší režim. Přihnojení na jaře a zkraje léta podporuje tvorbu stvolů, na konci léta se již volí hnojiva s nižším obsahem dusíku. V teplejších polohách bývá mrazuvzdornost uváděna přibližně do -10 až -15 °C, rozhodující je však sucho v zimě a závětří. V chladnějších oblastech se doporučuje suchý zimní kryt (mulč, chvojí) nebo přezimování nádob v bezmrazém prostoru. Typickým rizikem je zimní přemokření a následná hniloba kořenů, méně často se objevují slimáci na mladých listech. Trsy se zmlazují dělením po několika letech, nejlépe na jaře, kdy se obnoví kvetení i kompaktní tvar. U stálezelených agapantů se listy na jaře jen očistí od poškozených částí. V nádobě se v zimě osvědčuje světlé místo s teplotou kolem 0–5 °C a minimální zálivkou, venku je vhodné chránit srdéčko před promáčením jednoduchým krytem. Kvetení je nejspolehlivější u dobře zakořeněných trsů, které nejsou často přesazované.

Autor: Nikol | Revize: 30.6. 2026