Kaštanovník jedlý 'Lyon'

Detailní popis produktu

Kaštanovník jedlý 'Lyon' - francouzská odrůda kaštanovníku jedlého vyšlechtěná v oblasti Lyonu, dlouhodobě pěstovaná pro kvalitu a velikost plodů. Strom dorůstá obvykle 10–15 m výšky a 8–12 m šířky, vytváří širokou, nepravidelně kulovitou korunu s pevnými kosterními větvemi. Listy jsou dlouhé, kopinaté, 15–25 cm, leskle zelené, s výrazně pilovitým okrajem, na podzim se barví do žlutohnědých odstínů. Kvetení probíhá v červnu až červenci, samčí květy tvoří nápadné jehnědy, samičí jsou nenápadné. Plody jsou velké až velmi velké jedlé kaštany uzavřené v ostnitém obalu, obvykle 2–3 kusy, dozrávající na přelomu září a října. Dužnina je světle krémová, moučnatá, sladká, s vysokým obsahem sacharidů, vlákniny, draslíku a vitaminů skupiny B. Plody se tradičně využívají pečené, vařené, do pyré, mouky i dezertů. Odrůda není samosprašná, pro vyšší a pravidelnou úrodu se doporučuje přítomnost další kompatibilní odrůdy kaštanovníku jedlého v blízkosti. Strom není jedovatý, avšak plody v ostnitém obalu vyžadují opatrnou manipulaci.

Kaštanovník jedlý - atraktivní strom, který dorůstá do výšky 25 - 30 m. Vytváří širokou a nepravidelnou korunu, může dorůst až do šířky 25 m. Kmen je podsaditý, tmavě šedý a je viditelně rýhovatý. Mladé větve mají olivově zelené zbarvení, které následně přechází do červenohnědého vybarvení. Listy jsou tvarově protáhlé, tmavě zelené a lesklé. Okraje má pilovité. Mladé listoví má na spodní straně chloupky. Na podzim se barví do sytě zlatožluté barvy. Strom je jednodomý, samčí květy vyrůstají ve svazečcích, v klasech, které jsou dlouhé až 13 cm a mají bílé zbarvení. Samičí květy jsou malé, zelené a nejsou viditelně zajímavé. Nakvétá v období června a července. Plody jsou uskupeny po 2 - 3 a jsou v pichlavém obalu. Plodem je kaštan, který je jedlý.

Pěstování: Kaštanovník jedlý 'Lyon' vyžaduje teplé, slunné a chráněné stanoviště s dostatkem prostoru. Nejlépe prospívá v hlubokých, humózních, dobře propustných půdách s mírně kyselým pH přibližně 5,5–6,5, vápnité půdy mu nevyhovují. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim, doporučený rozestup mezi stromy je přibližně 8–10 m. Zálivka je důležitá zejména v prvních letech po výsadbě a během suchých období, starší stromy jsou vůči krátkodobému suchu tolerantnější. Hnojení se omezuje na jarní přídavek organické hmoty nebo pomalu rozpustných hnojiv. Řez se provádí minimálně, převážně tvarovací v mládí a později zdravotní odstranění suchých či poškozených větví v zimním období. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem –25 °C, mladé rostliny jsou citlivější a v chladnějších polohách se doporučuje ochrana kmene. Mezi možné problémy patří houbové choroby a v teplejších oblastech výskyt škůdců, při vhodném stanovišti však odrůda vykazuje dobrou vitalitu a dlouhověkost.

Autor: Lucie Š. | Revize: 5.2.2026