Kopretina 'LaGrande' - Leucanthemum maximum 'LaGrande' Leucanthemum maximum 'LaGrande'

Kopretina 'LaGrande' - velkokvětý kultivar kopretiny vzniklý ze selekcí evropských planých druhů rodu Leucanthemum, které přirozeně rostou na loukách a světlinách mírného pásma. Šlechtění směřovalo k dosažení výrazně větších květů, kompaktního růstu a pevnějších stonků, aby rostlina lépe obstála v okrasných výsadbách i ve vazbě. Vytváří pravidelné, husté trsy s přímými lodyhami vysokými přibližně 70–80 cm a šířkou kolem 40–60 cm. Listy jsou tmavě zelené, tuhé, v přízemní růžici často hluboce vykrajované, na lodyhách menší a celistvé. Květní úbory dosahují 10–12 cm, tvoří je čistě bílé jazykovité květy obklopující sytě žlutý terč. Kvetení probíhá od června do srpna, při včasném odstraňování odkvetlých květů se může prodlužovat. Rostlina je výrazně včelomilná a během léta poskytuje stabilní zdroj pylu i nektaru pro opylovače. V zahradní kompozici působí nejlépe ve skupinách, kde vytváří jasné bílé plochy, a dobře se kombinuje s druhy s jemnější strukturou, jako jsou okrasné trávy, šalvěje nebo třapatky, které zvýrazňují její jednoduchou kresbu.

Pěstování: Prospívá nejlépe na plném slunci, v nejteplejších oblastech snese i lehký odpolední polostín, ale pro bohaté kvetení potřebuje alespoň 6 hodin světla denně. Vyberte vzdušné stanoviště v závětří, mírné proudění vzduchu omezuje choroby, zatímco prudký vítr může polámat vyšší stonky, které je pak vhodné vyvázat. Ideální je mikroklima bez zimního zamokření a bez míst, kde se drží voda. Půda má být středně úrodná, humózní, avšak dobře propustná, v těžkých jílech zapracujte štěrk, písek či perlit a vždy dbejte na drenáž, protože přemokření vede k hnilobám kořenů a krčku. Doporučené pH je mírně kyselé až neutrální (zhruba 5,5–6,5, často se uvádí i tolerance k neutrálu). Sázet lze na jaře (březen–duben) nebo na podzim (září–říjen), kontejnerované rostliny lze sázet po celou sezónu se zajištěním dostatečné zálivky. Po výsadbě zalévejte pravidelně do zakořenění, poté spíše vydatně a méně často, krátké sucho snáší poměrně dobře, dlouhé úpaly však zkracují kvetení, proto v horku dopřejte hlubší zálivku zhruba 1× týdně. Hnojte střídmě: na jaře kompostem nebo vyváženým hnojivem, s dusíkem opatrně, aby výhony nepoléhaly. Řez spočívá hlavně v průběžném vyštipování odkvetlých úborů, po hlavní vlně lze rostlinu lehce seříznout pro opakované kvetení a na podzim zkrátit stonky u země; pro dlouhověkost trsy dělte každé 2–3 roky. Mulčujte tenkou vrstvou kompostu či štěrku, ale nenechte mulč nalepený na krček. V nádobě volte větší květináč, velmi propustný substrát s drenážní vrstvou a v zimě chraňte nádobu před dlouhodobým promočením (např. pod střechou). Pro začátečníky je klíčové nepřelévat a nepěstovat v nepropustné půdě. Nejčastějšími škůdci bývají mšice, třásněnky, molice a svilušky, z chorob se může objevit padlí či skvrnitosti listů, především při zahuštění porostu a vyšší vlhkosti. Doporučené rozestupy jsou přibližně 45–60 cm podle kultivaru. Mrazuvzdornost se pohybuje  přibližně od −20 °C do −29 °C, u některých šastových kopretin až kolem −34 °C, v nádobách je odolnost vždy nižší, protože kořenový bal promrzá rychleji.

Autor: Jana | Revize: 12.05. 2026