Levandule úzkolistá Lavandula angustifolia

Pěstování: Prospívá na plném slunci a v teplém, vzdušném stanovišti, kde rostliny po dešti rychle osychají. Nejlépe se mu daří v dobře propustné, spíše sušší, hlinitopísčité až štěrkovité půdě se zvýšeným obsahem vápníku a mírně zásaditou až neutrální reakcí kolem pH 6,5–7,5. V těžších půdách pomůže přimíšení písku nebo štěrku a mírné vyvýšení záhonu. Rostliny se vysazují od března do října do sponu zhruba 30–40 cm, tedy asi 7–9 kusů na 1 m² při tvorbě souvislého lemu. Po výsadbě se udržuje rovnoměrně mírná vlhkost, po zakořenění snáší levandule krátkodobé sucho lépe než přemokření, které vede k úhynu kořenů. Hnojení se volí střídmé, s použitím kompostu nebo hnojiv s vyšším podílem draslíku. Na jaře nebo po hlavním kvetení se provádí zpětný řez loňských bylinných výhonů tak, aby se podpořilo větvení a kompaktní tvar, bez zásahu do starého dřeva. V dobře odvodněné půdě je levandule úzkolistá mrazuvzdorná přibližně do -20 °C, v chladnějších polohách prospívá lehký zimní kryt z chvojí nebo suchého listí kolem báze keřů. Při pěstování v nádobách se používá propustný substrát s vyšším podílem minerální složky a dostatečnou drenážní vrstvou, nádoby se na zimu chrání před hlubokým promrznutím. Rostliny jsou zpravidla zdravé, při dlouhodobém vlhku se může objevit šedá hniloba a odumírání kořenů. Slunné, vzdušné stanoviště a rozumný spon jsou základem pravidelně kvetoucího porostu.

Autor: Lucie | Revize: 19.2. 2026