Lipie sladká Lippia dulcis

Detailní popis produktu

Lipie sladká - vytrvalá bylina, která je známá pod názvem Aztécký cukr. Po staletí se využívá jako sladivá i aromatická bylina, známá také pod jmény aztécký cukr nebo hierba dulce. Jde o nízkou, vytrvalou, částečně dřevnatějící bylinu až polokeř s plazivými až převislými výhony. Obvykle dorůstá 15–30 cm výšky a 40–100 cm šířky, v nádobách tvoří měkké převisy. Listy jsou světle až středně zelené, vejčitě podlouhlé, jemně pilovité a na dotek měkce chlupaté. Při rozemnutí výrazně voní a chuť je nápadně sladká, s bylinným až lehce kafrovým dozvukem. Právě proto se používají v malém množství do čajů, limonád, sirupů, ovocných dezertů nebo bylinkových směsí. Sladkost souvisí s obsahem hernandulcinu, vedle něj rostlina obsahuje i další silice. Od července do srpna, někdy až do září, nese drobná kulovitá až hlávkovitá bílá květenství, která působí jemně a v detailu připomínají drobné knoflíky. Květ není výrazně řezný, ale rostlina působí dekorativně v závěsných koších, miskách i okenních truhlících. V kompozici se hodí do truhlíků, závěsných nádob i na okraj bylinkových výsadeb, kde změkčuje obruby a dobře doplňuje tymián, mateřídoušku, levanduli nebo jiné nízké aromatické druhy.

Pěstování: Vyžaduje slunné, teplé a závětrné stanoviště, ideálně u jižní zdi nebo v nádobě, kterou lze na zimu přemístit. Půda vyhovuje lehčí až středně těžká, humózní, dobře propustná a živná, s pH přibližně 6,0–7,5. Trvale zamokřené místo snižuje vyzrávání pletiv, proto je vhodná drenáž a střídmá, ale pravidelná zálivka. Během vegetace prospívá mírné přihnojování a jarní řez, který podporuje hustší větvení a tvorbu mladých aromatických výhonů. Výsadba ven po jarních mrazech probíhá obvykle od května, přenos do bezmrazého prostoru před prvními podzimními mrazy zpravidla v říjnu. Květy se objevují od července do září, hlavní sklizeň listů připadá od června do září, nejsilnější aroma bývá kolem začátku kvetení. Mrazuvzdornost je omezená. Krátkodobě snáší přibližně -5 až -7 °C, pouze na velmi chráněném stanovišti a v dobře odvodněné půdě, pro běžné pěstování v ČR se proto považuje za rostlinu vyžadující bezmrazé přezimování kolem 5–10 °C. V zimě často shazuje listy, což je přirozené. Při přemokření se mohou objevit hniloby kořenů, v interiéru občas mšice, molice, svilušky nebo červci. Rostliny se vysazují přibližně 50–70 cm od sebe, tedy asi 2–4 kusy na m².

Autor: Nikol | Revize: 23.4. 2026