Líska turecká

Detailní popis produktu

Líska turecká - představuje elegantní dřevinu s mnoha estetickými a užitkovými vlastnostmi. Strom je původem z jihovýchodní Evropy, Kavkazu a Malé Asie, kde roste na světlých lesních svazích a kamenitých stráních. V našich podmínkách vytváří středně až silně rostoucí strom, obvykle 15–20 m vysoký, s korunou širokou přibližně 8–12 m podle stanoviště a věku stromu. Mladé stromy mají pravidelně kuželovitou korunu, ve stáří se tvar mění na široce vejčitý. Kmen je zpočátku hladký šedavý, brzy však získává korkovitou, deskovitě odlupčivou borku s hlubšími rýhami, která dřevině dodává výrazný charakter i v zimě. Listy jsou 6–15 cm dlouhé, široce vejčité až obvejčité, na bázi často srdčité, dvakrát pilovité až slabě laločnaté, na líci temně zelené a spíše matné, na podzim se barví do žluta. Líska turecká je jednodomá, samčí květy vytvářejí dlouhé žluté jehnědy až 8–12 cm, které se objevují na přelomu zimy a jara, nejčastěji v únoru a březnu, dlouho před rašením listů. Samičí květy jsou drobné pupeny s červenými bliznami v paždí pupenů, opylování probíhá převážně větrem. Plody jsou kulaté oříšky veliké přibližně 1,5–2 cm, se silnější skořápkou než u lísky obecné, po 3–8 kusech v hluboce stříhaných, lepkavých obalech, jejichž cípky vytvářejí typické „ježaté“ svazečky. V teplejších oblastech ČR dozrávají od září do října. Jádro je menší, ale chuťově velmi podobné běžným lískovým oříškům, s vysokým obsahem olejů, cukrů a energie, vhodné jako doplněk pestré stravy. Oříšky se využívají k přímé konzumaci, po vyloupnutí i k pražení, do jednoduchých dezertů a domácích směsí s jinými ořechy, hlavní význam stromu však zůstává okrasný a krajinářský.

Na rozdíl od známější keřovité Lísky obecné je Líska turecká krásný, poměrně velký atraktivní strom, Pochází z oblasti jihovýchodní Evropy, Malé Asie a Kavkazu. Je známá svou schopností vytrvale prosperovat v různých klimatických podmínkách, zvládá jak horká léta, tak i chladné zimy. Již od konce 16. století je oblíbenou rostlinou v evropských i později amerických zahradách. Ideální pro hlubší a lehčí půdy s vyšším obsahem vápníku, Líska turecká nejlépe prosperuje na plně osluněných stanovištích, případně až v polostínu. Výborně se integruje do větších travnatých ploch, zelených pásů a může růst i v plochách zpevněných. Je to nejen působivý solitér, ale také užitečný ovocný strom. Svou pravidelnou korunou pyramidálního tvaru dosahuje v našich podmínkách výšky kolem 15 m. Jeho výrazným znakem je nápadná, hluboce rýhovaná kůra, bělavě šedá a korkovitá, která dodává dojmu věkovitosti již mladým rostlinám. Lískové oříšky, které dosahují velikosti do 2 cm a rostou ve shlucích po 8-12 kusech, jsou plody tohoto stromu a jsou jedlé. Líska turecká je nenáročná na péči, plně mrazuvzdorná a dobře snáší znečištěné ovzduší. Preferuje neutrální a dobře propustnou půdu. Díky své kvetoucí periodě v březnu a dubnu je také významná pro včelařství, poskytujíc včelám zdroj potravy. Její mrazuvzdornost dosahuje až -33°C.

Pěstování: Strom nejlépe prospívá na plném slunci, snáší však i lehký polostín, koruna pak bývá řidší. Díky hlubokému, kůlovému kořenu a bohatému kořenovému systému dobře odolává letnímu suchu i městskému mikroklimatu a po zakořenění zvládá bez újmy i delší období bez srážek. Půda má být středně těžká, hlinitá až hlinitopísčitá, spíše hlubší, s dobrou drenáží, nevhodné jsou těžké zamokřené půdy. Vyhovuje mírně kyselé až neutrální až slabě zásadité pH přibližně 6–7,5. Mladé stromy se vysazují od podzimu do jara, nejčastěji v období listopad–duben mimo promrzlou půdu, u solitér se doporučuje spon alespoň 6–8 m od dalších větších dřevin, v alejích se uplatní rozestupy 6–8 m mezi stromy. V prvních letech po výsadbě pomáhá pravidelná zálivka a mulčování okruhu kolem kmene, aby se omezilo zaplevelení a výkyvy vlhkosti. Líska turecká po plném zakořenění dobře snáší mrazy zhruba do −28 až −30 °C, v městských podmínkách i nižší teploty, zásadní je dobré vyzrání letorostů. Řez bývá omezen na zdravotní zásahy a mírné prosvětlení koruny, protože přirozeně vytváří pravidelný tvar. Z chorob a škůdců nebývá výrazně poškozována, obvykle se hodnotí jako zdravá, s dobrou odolností vůči městskému znečištění a dlouhodobému suchu. V zahradní kompozici slouží jako solitér, alejový strom nebo součást větších parkových výsadeb, kde poskytuje dlouhodobý stín, stabilitu a zajímavý letní vzhled

Autor: Nikol | Revize: 2.12.2025

Více na: Návod na pěstování keřových lísek