Máčka plocholistá 'Blue Hobbit' - Eryngium planum 'Blue Hobbit' Eryngium planum 'Blue Hobbit'

Detailní popis produktu

Máčka placholistá 'Blue Hobbit' - pochází z přirozených stanovišť s mělkou, kamenitou půdou a letním suchem, což se promítá do jejího pevného habitu i skromných nároků. Kultivar 'Blue Hobbit' patří mezi nejnižší výběry druhu a vytváří kompaktní, hustě větvený trs s kratšími internodii. Oproti vyšším kultivarům, jako je například 'Blaukappe', se uplatňuje i v předních partiích záhonů a v menších zahradách. V červenci až září se na koncích stonků objevují kulovité okolíky 3–4 cm, obklopené úzkými, ostnitými listeny, které získávají ocelově modrou barvu. Listy jsou sivě zelené, přisedlé, s jemně ostnitým okrajem, bez jedovatosti. Dospělá rostlina mívá přibližně 30–40 cm na výšku a okolo 30–35 cm do šířky, takže dobře zapadá i do menších kompozic a nepřebíjí sousední trvalky. Květy jsou včelomilné a lákají i motýly, po odkvětu se mění v dekorativní souplodí vhodné k sušení. V záhonech ladí s kostřavami, kavylem, rozchodníky, šalvějemi a nízkými třapatkovkami, kde vytváří výrazný tvarový kontrast.

Pěstování: Prospívá na plném slunci, v teplém a vzdušném stanovišti se závětřím. Nejlépe kvetou v sušším mikroklimatu u štěrkových záhonů, zídek a propustných svahů. Vyžadují lehkou až střední půdu s výbornou drenáží, často s příměsí štěrku či písku, dlouhodobé zamokření v zimě vede k uhnívání krčku. Doporučené pH je neutrální až mírně zásadité 6,8–8,0. Po výsadbě se udržuje rovnoměrná vlhkost první sezonu, poté jsou rostliny odolné vůči suchu a zálivka je potřebná hlavně při dlouhém bezdeští. Hnojení se drží střídmé, na jaře postačí tenká vrstva kompostu, přebytek dusíku podporuje bujný list a poléhání stonků. Mulč bývá vhodnější minerální (štěrk), organický se nedává těsně ke krčku. Květní stonky se po odkvětu mohou odstranit, případně se ponechávají přes zimu pro strukturu a řez se provádí brzy na jaře. Kvetení obvykle probíhá od června do srpna, u některých druhů až do září; pro suché vazby se „sklizeň“ květenství provádí v červenci–srpnu při plném vybarvení. Výsadba je nejspolehlivější na jaře (březen–květen) nebo na začátku podzimu (září–říjen), s důrazem na prokořenění před zimou. Mrazuvzdornost bývá u zahradních druhů zhruba −25 až −34 °C, hlavní riziko představuje zimní vlhkost. Při pěstování v nádobě se volí hlubší květináč a velmi propustný substrát, v zimě je klíčové omezení zálivky. Rozestupy se obvykle pohybují 30–50 cm podle vzrůstu. Z chorob se může objevit padlí a listové skvrnitosti, při přemokření hniloby, ze škůdců mšice na mladých výhonech a slimáci na čerstvě rašících rostlinách.

Autor: Kristýna | Revize: 23.01. 2026