Máta horská Pycnanthemum flexuosum

Detailní popis produktu

Máta horská - severoamerická trvalka z čeledi hluchavkovitých, původem z jihovýchodu USA, kde roste na slunných stráních, okrajích lesů a v otevřených porostech Appalačského pohoří. Vytváří vzpřímené, čtyřhranné, jemně větvené lodyhy a kompaktní trsy, které se krátkými oddenky rozšiřují pozvolna, bez nežádoucí expanze. Úzké, kopinaté listy jsou při promnutí aromatické s mentolovým tónem a na podzim se mohou lehce vybarvit do červena. V létě nasazuje na koncích výhonů husté, hlávkovité květenství 2–4 cm, tvořené drobnými trubkovitými květy bílé až velmi světle levandulové barvy. Kvetení obvykle probíhá od července do září a květenství zůstávají dekorativní i po odkvětu jako suché hlávky. Rostlina je výrazně včelomilná, přitahuje motýly a další opylovače, a proto se uplatňuje v prérijních záhonech, přírodních výsadbách i v kombinacích s třapatkami, rudbekiemi, okrasnými travami či pozdně kvetoucími astrami. Jemná textura listů dobře funguje i jako výplň do vazby.

Pěstování: Prospívá na plném slunci až v polostínu, v teplejším mikroklimatu s dobrou cirkulací vzduchu a v závětří, které omezuje vysychání listů i tlak chorob. Nejlépe roste v humózní, živné půdě trvale mírně vlhké, ale ne přemokřené, v těžších jílech se osvědčuje příměs kompostu a hrubší složky pro odtok vody, v nádobě je důležitá drenážní vrstva. Orientačně vyhovuje pH 6,0–7,5. Zálivka má být pravidelná, u pěstování v květináči častější, protože bal rychleji prosychá, dlouhodobé sucho snižuje aroma a zvyšuje výskyt rzi mátové a svilušek, proto je odolnost vůči suchu spíše nízká až střední. Hnojení se opírá o kompost na jaře a případně mírné doplnění živin během sezony, u nádoby slabší, ale pravidelné dávkování. Porost se udržuje zkracováním po hlavní sklizni nebo po odkvětu, čímž se podpoří zahuštění a jemnější nárůst, starší trs se po 3–4 letech často obnovuje dělením. Mulč z kompostu stabilizuje vlhkost a omezuje plevel. Výsadba se provádí od března do října, kvetení většiny mát připadá na červenec–září, olistění se sklízí průběžně od května do září a nejsilněji voní před kvetením. Mrazuvzdornost vyzrálé rostliny se podle druhu a stanoviště pohybuje přibližně mezi -20 až -30 °C, v nádobě je rizikové promrznutí balu, proto se volí izolace květináče a chráněné místo. Pro začátečníka je praktické omezit šíření oddenků kořenovou bariérou nebo pěstováním v nádobě. Doporučený rozestup bývá zhruba 30–40 cm u nižších typů a 40–50 cm u robustních, což odpovídá cca 4–9 rostlinám na m². Mezi časté potíže patří rez mátová, padlí a skvrnitosti listů, ze škůdců mšice, třásněnka a sviluška, zejména při suchu a zahuštění porostu.

Autor: Kristýna | Revize: 20.02. 2026