Návody na pěstování ovocných stromů

Domovinou ořešáků je území Asie a jižní Evropa. Ze šlechtitelského a pěstitelského hlediska rozlišujeme několik variant, z nichž nejčastěji nabízíme samosprašné odrůdy polopapíráků (s polotvrdou skořápkou a dobrou luštitelností) nebo ořešáky červenojádré (vyznačují se karmínově zbarvenými jádry).   Výsadba a substrát: Ořešák lze vysazovat na jaře i na podzim, na velmi světlé a slunné stanoviště, s dostatkem prostoru pro budoucí kořeny. Dříve a hojněji plodí v nížinách, ale lze ho s úspěchem pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách. Vybíráme teplé jižní, západní, či jihozápadní svahy. Stanoviště by mělo být chráněné ze severu, či severovýchodu před silnými mrazivými větry. Vysazujeme je d...

Nenáročný keř, který lze pěstovat i jako strom, původem z Asie, odkud se rozšířil do Evropy. Nejlépe se mu daří v Turecku. Obsahuje velké množství minerálů a vitamínů, které zlepšují naše zdraví. Pro lepší plodnost a vzájemné opylování je vhodné vysadit dva keře různých odrůd.   Výsadba a substrát: Stanoviště volíme světlé, upřednostňujeme spíše jihozápadní stranu. Půda by měla být lehčí, hlinoto-písčitá, až písčito-hlinitá, teplá, dobře propustná, nicméně vlhká, nepřemokřená. Jednotlivé keře vysazujeme ve vzdálenosti 3-4m. Bohatý kořenový systém dostatečně zpěvňuje půdu, tudíž lze tyto keře vysázet i do svahu, nejlépe do max. nadmořské výšky 750. Vysazujeme do připravené jámy o velikosti...

Jedná se o poměrně krátkověké stromy (15-20let), dosahující max. výšky 5 m (dle zvolené podnože), které jsou původem z Číny. V naší republice se nejčastěji pěstují ve formě zákrsku, či čtvrtkmene - jedině tak je zajištěn dostatečný přísun světla do všech partií koruny. Broskvoně jsou poměrně náchylné na teplo a celkové půdní podmínky a tak při výběru budoucího stanoviště se snažíme brát na zřetel následující:   Výsadba a substrát: Pro broskvoně vybereme slunné, dostatečně otevřené stanoviště, nejlépe v nadmořské výšce do 250 m.n.m., orientované na jih a zároveň chráněné proti severním větrům. Půda by měla být sušší, humózní, vápenatá a živná, s pH 6,5-8, středně těžká až písčito-hlinitá. ...

Meruňky stejně jako broskvoně pochází z Číny. Jedná se o krátkověké stromy (kolem 20-25let), o jejichž úspěšném pěstování rozhoduje několik faktorů.   Výsadba a substrát: Meruňky preferují spíše sušší půdu, s neutrální reakcí kolem pH 7, lehčího typu. Těžká půda příliš zatěžuje kořeny meruněk. Stanoviště vybereme dostatečně teplé, světlé a slunné. Pro tento ovocný druh je nejvhodnější pěstování v nadmořských výškách kolem 350 m.n.m, s průměrnou roční teplotou kolem 8,5°C. Lze jej pěstovat i ve vyšších polohách (400-450 m.n.m.) s průměrnou roční teplotou 7°C, ale je nutné zvolit vhodnou odrůdu a podnož a nejlépe jihozápadní nebo západní stranu, kde teploty nejméně kolísají. V každém případ...

Pěstování hrušní znovu získává na oblibě, a znovu se tak tyto ovocné stromy zařazují mezi klasiku našich zahrad. Doufáme, že jste si vybrali tu správnou odrůdu, jejíž plody pak využijete nejen pro přímý konzum, ale i pro další zpracování jak v kuchyni, nebo třeba v domácí palírně. Nejvhodnější podmínky pro pěstování hrušní jsou teplejší lokality s nadmořskou výškou 200-350 m.n.m. a s průměrnou roční teplotou na 7,5°C. Pro pěstování ve vyšších polohách volíme jen vybrané letní či podzimní odrůdy.   Výsadba a substrát: Vybíráme slunná a teplá stanoviště, chráněná před větrem (obzvlášť velkoplodým odrůdám by snadno mohly opadat plody), a nejlépe orientována na jižní či jihozápadní stranu. Pů...

Třešně měl v oblibě již král Ludvík XIV. a nebylo divu. Toto drobné ovoce obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek, jako jsou draslík, zinek ad. Pokud toužíte po opravdu velkém stromě, i pak pro Vás bude třešeň správnou volbou, stačí si jen vybrat odpovídající podnož. Třešně kvetou v průběhu května, bílými, či růžovými květy, po odkvětu začíná tvořit plody - mladé peckovice zelené barvy v nezralém stavu. Podle termínu dozrávání určujeme tzv. "třešňové týdny" (viz. text níže). Nezapomínáme ani na to, že třešně jsou ve většině případu cizosprašné, tudíž musíme vybrat i správného opylovače. Višně naopak žádné opylovače nepotřebují.   Výsadba a substrát:  Vyhovují jim nadmořs...

Ovocné stromy původem z Jižní Evropy, běžně se dožívající kolem 25let, ale i více. Mezi slivoně řadíme švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Vyznačují se zpravidla bujným růstem a rychlým vývinem. Podle plodů je možné rozlišit pološvestky a pravé švestky. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív. Kvetou bíle a mají ochmýřené letorosty. Pravé švestky kvetou rovněž bíle, ale jejich letorosty jsou lysé.  Plody zrají v červnu a v červenci a sbíráme od srpna do září (dle odrůdy).    Výsadba a substrát: Slivoním se nejlépe daří v nadmořských výškách kolem 300-500 m.n.m., s průměrnou roční teplotou kolem 8°C, v nepříliš živných a v středně těžkých, dobře propustn...

Pakliže již máte vybranou příslušnou podnož jabloně, a víte tak, zda budete pěstovat jabloň ve formě zákrsku, vřetena, jako sloupovitou, či ve formě klasického tvaru, je nutné věnovat pozornost správné výsadbě a především řezu tohoto ovocného stromu.   Výsadba a substrát: Vybíráme slunná a teplá stanoviště, nejlépe orientovaná na jižní stranu, s půdou dostatečně bohatou na živiny, lehkou, dobře propustnou, vlhkou, ale nepřemokřenou. Jabloně preferují půdu s neutrální až mírně kyselou reakcí. Důležité je si předem připravit místo výsadby. Vykopeme jámu cca 1mx60cm, v případě těžkých jílovitých půd 80x80x100. Vybranou půdu upravíme dle potřeby - do těžší přidáme písek, do příliš lehké zas...

Ovocné stromky se vysazují v chladném období, v době vegetačního klidu, na podzim přibližně od poloviny října, než je půda promrzlá do hloubky. Stromky je vhodné vysazovat i pozdě na podzim. Při chladném počasí stromky nevysychají a mají lepší podmínky pro zakořenění.   Pro výsadbu stromků platí zjednodušeně dvě pravidla: musí být doba vegetačního klidu, třeba po opadu listů, po výrazném ochlazení druhé pravidlo je, že stromek musíte být schopni zasadit. Tedy, že půda není promrzlá do velké hloubky. Jarní výsadba začíná ihned po rozmrznutí půdy a trvá většinou do konce dubna. Stejně jako na podzim, ranní mrazíky nejsou žádnou překážkou.   Při jarní výsadbě je nutné...