Nenáročný keř, který lze pěstovat i jako strom, původem z Asie, odkud se rozšířil do Evropy. Nejlépe se mu daří v Turecku. Obsahuje velké množství minerálů a vitamínů, které zlepšují naše zdraví. Pro lepší plodnost a vzájemné opylování je vhodné vysadit dva keře různých odrůd.
Výsadba a substrát:
Stanoviště volíme světlé, upřednostňujeme spíše jihozápadní stranu. Půda by měla být lehčí, hlinoto-písčitá, až písčito-hlinitá, teplá, dobře propustná, nicméně vlhká, nepřemokřená. Jednotlivé keře vysazujeme ve vzdálenosti 3-4m. Bohatý kořenový systém dostatečně zpěvňuje půdu, tudíž lze tyto keře vysázet i do svahu, nejlépe do max. nadmořské výšky 750. Vysazujeme do připravené jámy o velikosti cca 1mx50cm, s dobře prokypřenou půdou, kterou můžeme vylepšit přidáním uleželého kompostu nebo chlévské mrvy. Pakliže máme sušší půdu, lze ji vylepšit přidáním mykorrhizy, symbiotické houby, která roste na kořenech a zlepšuje tak růst (lze si případně pomoci i speciálním zahradním substrátem s již přidanou mykorrhizou).
Hnojení:
Doplňujeme standartní složky: draslík, fosfor, dusík. Dusíkatá hnojiva doplňujeme až z jara, ve dvou dávkách (pokud bychom jej přidali na podzim, přes zimu by se z půdy vyplavilo). Dále jednou za dva až tři roky přidáme novou várku chlévské mrvy ke keři.
Zálivka:
Keřové lísky bychom měli alespoň 3x za vegetaci řádně zavlažit. Okolí keře je také vhodné udržovat trvale zamulčované, aby si dobře udržovaly vlhkost.
Řez:
Řez po výsadbě: na jaře vybereme 4-5 nejlepších větví, které zkrátíme nad 4.-6. očkem, aby zesílily a dobře se rozvětvily.
Řez v prvních 4 letech: líska nejvíce kvete a plodí na jednoletém dřevě postranních vodorovných větévek, proto se snažíme, aby jich měla co nejvíce. Řez tedy vedeme do šířky, aby keř měl co nejvíce světla v koruně. V červnu až červenci zakrátíme nové, již zdřevnatělé přírůstky na 4-6 oček, aby z nich mohly vyrůst nové výhony s květními pupeny. Případně můžeme zakracovat pouze nejsilnější plodonosné větve na 2 očka nad posledním pupenem, směřující ven z keře.
Řez v následujících letech: nezapomeneme na průklest keře, kdy odstraňujeme všechny uschlé, překážející se, nebo dovnitř rostoucí větve.
Ochrana rostlin na zimu:
Keřové lísky jsou po zapěstování poměrně odolné vůči mrazu, ohrožují je jen pozdní jarní mrazíky. Mladé keře lze částečně chránit přihrnutím listí či chvojí k dolní části keře.
Choroby a škůdci:
Kromě veverek, které dokáží odnést klidně celou úrodu, je dalším škůdcem nosatec lískový, který způsobuje červivost plodů. Vhodnou prevencí je chemický postřik v době, kdy samička nosatce klade vajíčko a to tedy na konci června, začátku července, insekticidem Sumithion Super, nebo jím podobným.
Autor: kolektiv Zahradnictví Spomyšl