Plaménka covillei - Phlox covillei Phlox covillei

Detailní popis produktu

Plaménka covillei - pochází ze západu Severní Ameriky, kde roste ve vysokých polohách na kamenitých výchozech, řídkých travnatých společenstvech a ve štěrbinách skal. V přírodě je zvyklá na rychlé osychání po dešti, velké teplotní výkyvy a chudší, minerální substráty. V zahradě vytváří těsně polštářovitý, stálezelený bochánek, který postupně přirůstá do šířky krátkým větvením a zakořeňováním v povrchové vrstvě. Úzké, šídlovité až čárkovité listy zůstávají svěže zelené i v zimě a udržují strukturu výsadby v době, kdy většina skalniček odpočívá. Na jaře, obvykle v dubnu a květnu, se nad listy objevují drobné bílé květy široké přibližně do 1 cm, s pěti obvejčitými korunními lístky, často lehce vykrojenými na konci. Květy jsou jednoduché a čisté, působí nenápadně elegantně a přitahují časný opylující hmyz. Habit obvykle nepřesahuje 5–10 cm na výšku a v dobrých podmínkách mívá 20–30 cm na šířku. Jemná textura je cenná mezi kameny, na zídkách, v alpinu i v kamenných korytech, kde dobře navazuje na tařičky, lomikameny, rozchodníky nebo nízké hvozdíky. Díky nízkému habitu působí přirozeně i jako podrost před vyššími skalničkami či drobnými jehličnany a může vytvářet světlé ostrůvky v přísně minerálních kompozicích.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci, v závětří a v půdě s výbornou drenáží, ideálně hlinito-písčité se štěrkem či drtí. V těžkých, zimou zamokřených půdách hrozí zahnívání krčku, proto se často osvědčuje vyvýšené stanoviště a minerální mulč z jemné drti, který udržuje listy čisté a omezuje výkyvy vlhkosti. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a během dlouhého sucha, dlouhodobé přemokření je nevhodné. V nádobách se uplatní propustný substrát s podílem štěrku a drenážní vrstvou, v zimě je důležité, aby květináč nestál ve vodě. Hnojení se obvykle omezuje na malé dávky kompostu nebo nízké dávky vyváženého hnojiva na jaře, přehnojení zvyšuje náchylnost k vymrzání a zkracuje životnost polštáře. Rostliny se vysazují od března do října, v rozestupech zhruba 20–25 cm, což odpovídá přibližně 12–16 rostlinám na m². Porost se časem zahušťuje a po několika letech se může rozdělit a zmladit, aby se udržel kompaktní tvar. Řez se nevyžaduje, po odkvětu se případně odstraňují odkvetlá květenství a suché části. Škůdci se objevují spíše výjimečně, v trvale vlhkých místech mohou vadit slimáci a v přehoustlých porostech se může objevit padlí. V našich podmínkách je mrazuvzdorná přibližně do -34 °C, citlivější bývá spíše na zimní vlhkost než na samotný mráz, proto se u skalek doporučuje suché zimní stanoviště.

Autor: Kristýna | Revize: 04.02. 2026