Plaménka šídlovitá 'Emerald Cushion Blue' - Phlox subulata 'Emerald Cushion Blue' Phlox subulata 'Emerald Cushion Blue'

Detailní popis produktu

Plaménka šídlovitá 'Emerald Cushion Blue' - nízká, plazivá trvalka z východu Severní Ameriky, známá z písčitých plání, skalních výchozů a prosychavých svahů. Vytváří hustě větvené výhony, které se po povrchu rozrůstají do stran a na uzlinách často zakořeňují, čímž vzniká kompaktní půdopokryv. Kultivar 'Emerald Cushion Blue' tvoří výrazně polštářovitý habitus. V dospělosti mívá 5–15 cm na výšku a 50–100 cm do šířky, podle půdy a vláhy. Listy jsou úzké, šídlovité, tmavě zelené, v zimě často přetrvávají jako nízký, pevný koberec. Kvetení nastupuje od konce dubna a pokračuje v květnu. Růst je středně rychlý, výhony v sezoně přirůstají do stran a během několika let vytvoří souvislý pás. V chladnějším jaru bývá barva květů více do fialova, v teple se posouvá k jemně modré. Polštářovitý habitus je vhodný i pro výsadby podél chodníků, kde nízká výška nepřerůstá okraj. Ve srovnání s pruhovanými kultivary působí jednolitá barva klidněji, proto se často používá ve větších plochách jako barevná základna. Květy jsou hvězdicovité, přibližně 2–3 cm, v odstínu světle modré až levandulově fialové, někdy s jemně tmavším středem. Za teplých dní může být vůně slabě znatelná. Rostlina je včelomilná a přispívá k jarní nabídce nektaru. Modrofialový tón dobře pracuje s bílými iberkami, žlutými tařicemi, s šedolistými trvalkami i s jarními cibulovinami. Po odkvětu zůstává zelený polštář jako klidná struktura, která sjednocuje okraje trvalkových výsadeb.

Pěstování: Pěstování plaménky šídlovité stojí na plném slunci a spolehlivé drenáži. Nejlépe prosperuje na slunném stanovišti, snese i lehký polostín, kde však bývá porost řidší a kvetení slabší, důležité je vyhnout se zimnímu zamokření, které zkracuje životnost polštářů. Ideální půda je lehká, písčitá až štěrkovitá, dobře propustná a spíše sušší, s mírně kyselou až neutrální reakcí přibližně pH 6,0–7,5, ve vápenitějších půdách obvykle roste bez potíží, pokud voda rychle odtéká. V těžších půdách se struktura zlepšuje přídavkem štěrku a hrubého písku, minerální mulč z jemného štěrku udržuje krček sušší a omezuje zahnívání. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a při zakořeňování, později rostlina snáší přísušek lépe než dlouhodobou vlhkost, v létě se zalévá spíše nárazově při delším suchu. Hnojení se drží střídmé, často postačí jarní tenká vrstva kompostu, vyšší dávky dusíku podporují měkký růst a slabší kvetení. Po odkvětu se někdy provádí mělké zkrácení výhonů pro zhoustnutí a omezení vyholování středu. Výsadba v našich podmínkách probíhá nejčastěji od března do října mimo mrazy, doporučené rozestupy jsou obvykle 30–35 cm, tedy přibližně 7–11 rostlin na m². V nádobách se používá lehký, minerálně laděný substrát s drenážní vrstvou a spolehlivým odtokem, v zimě je citlivější kořenový bal a rizikové bývá přemokření při mrazu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin je vysoká, běžně kolem −40 °C, problémem nebývá mráz, ale vlhko v zimě, pro začátečníky se osvědčuje nepěstovat porost v těžké jílovité půdě bez drenáže, nepřelévat a nenechávat polštáře dlouhodobě ve stínu.

Autor: Kristýna | Revize: 04.02. 2026