Růže svráskalá 'Alba' Rosa rugosa 'Alba'

Detailní popis produktu

Růže svráskalá 'Alba' - robustní, opadavý kultivar růže svraskalé s čistě bílými květy, výrazně svraskalými listy a velkými červenými šípky. Vyniká nenáročností, dobrou mrazuvzdorností, tolerancí k větru, zasolení i chudším půdám a schopností vytvářet husté porosty. Hodí se především do přírodně laděných zahrad, volně rostoucích živých plotů a na místa, kde je požadována odolná a dlouhověká růže.  Roste silně, hustě a vzpřímeně až široce keřovitě. V dospělosti obvykle dosahuje přibližně 1,2 až 1,8 m výšky a 1 až 1,5 m šířky. Výhony jsou silné, bohatě větvené a hustě pokryté ostny. Pomocí kořenových výmladků se může postupně rozšiřovat do okolí a vytvářet souvislé porosty. Listy jsou složené, sytě až tmavě zelené a nápadně svraskalé, složené zpravidla z 5 až 9 široce eliptických lístků s pilovitým okrajem. Na podzim se mohou vybarvovat do žlutých až zlatožlutých odstínů. Kvete velmi bohatě od června, jednotlivé květy se pak opakovaně objevují během léta až do září, někdy i října. Květy jsou jednoduché, velké přibližně 6 až 9 cm, čistě bílé, s výrazným středem tvořeným množstvím zlatožlutých tyčinek. Jsou příjemně a poměrně výrazně vonné. Jednoduché květy poskytují snadno dostupný pyl opylujícímu hmyzu. Po odkvětu se vytvářejí nápadné velké, kulovité až mírně zploštělé šípky, které během srpna až září dozrávají do oranžově červené až sytě červené barvy. Dosahují přibližně 2 až 3 cm a jsou dužnaté. Jsou jedlé a po odstranění semen a vnitřních chloupků je lze využít například k přípravě marmelád, džemů, sirupů, pyré nebo čajových směsí. Plody jsou zároveň potravou pro ptactvo.  Je velmi mrazuvzdorná, přibližně do −35 až −40 °C, a ve volné půdě obvykle nevyžaduje zimní ochranu. Oproti mnoha zahradním růžím se vyznačuje také dobrou přirozenou odolností a zpravidla nevyžaduje intenzivní chemickou ochranu. Uplatní se jako solitéra, ve volně rostoucích a obranných živých plotech, přírodních výsadbách, na svazích a větších plochách. Vzhledem k tvorbě kořenových výmladků je vhodné ponechat jí dostatek prostoru. Pro živé ploty a skupinové výsadby se používá rozestup přibližně 0,8 až 1,2 m.

Pěstování: Vyžaduje plně osluněné, otevřené a teplé stanoviště, které je klíčové pro bohaté kvetení, sytou vůni i následný vývoj velkých, dekorativních šípků, zatímco v polostínu slabě kvete a její stonky nepěkně polehávají. Ideálním typem půdy je lehká, velmi dobře propustná, písčitohlinitá až štěrkovitá zemina s mírně kyselým až neutrálním pH, přičemž tato mimořádně skromná dřevina výborně snáší i chudé, písčité a zasolené půdy, ale absolutně nesnáší těžká, sléhavá a trvale zamokřená stanoviště. Zálivka má být střídmá, neboť pravidelnou závlahu vyžaduje pouze po výsadbě, zatímco dospělé keře s hlubokým kořenovým systémem jsou vysoce odolné vůči suchu a horku. Ani hnojení není v běžné půdě nutné, protože nadbytek dusíku vede k bujení listů na úkor květů. Střih a údržba jsou velmi jednoduché – v předjaří (březen) se pouze odstraňují staré či zahušťující větve u báze keře, případně se zkracuje celý živý plot, přičemž odkvetlé květy se neodstraňují, pokud chcete získat velké šípky. Při výsadbě do živých plotů se volí rozestupy 0,8–1,2 metru a je třeba počítat s tím, že se keř bujně rozrůstá podzemními odnožemi do neprostupných trnitých houštin. V našich podmínkách je tato růže naprosto mrazuvzdorná (až do -35 °C), plně odolává mrazivému větru bez jakékoli zimní ochrany a vyniká přirozenou imunitou vůči běžným houbovým chorobám růží, což z ní dělá zcela bezúdržbovou dřevinu.

Více na: Návod na pěstování růží

Autor: Kamila | Revize: 7. 9. 2026