Ryngle 'Zlatá Afaska' Prunus domestica subsp. italica 'Zlatá Afaska'

Detailní popis produktu

Ryngle 'Zlatá Afaska' -  pozdní bulharská odrůda ryngle. Patří do skupiny renklód a slivoní s kulatějšími plody, ceněných pro vysokou cukernatost, výraznou šťavnatost a univerzální kuchyňské využití. Strom roste zpočátku bujně, v plné plodnosti se růst obvykle zklidňuje. Výsledná velikost koruny závisí především na podnoži, půdě, řezu a zvoleném pěstitelském tvaru. Na semenáči myrobalánu může být strom mohutnější, na slabších podnožích lépe zvládnutelný. Listy jsou zelené, eliptické, květy bílé, otevřené v dubnu až květnu a vyhledávané včelami i čmeláky. Plody dozrávají pozdě, nejčastěji od konce srpna do začátku září. Jsou velké, u Spomyšle uváděné kolem 70 g, kulovité až mírně protáhlé. Slupka je pevná, zelenožlutá a ve zralosti zlatožlutá. Dužnina je kompaktní, žlutá, šťavnatá, sladká, aromatická a pecka se dobře odděluje. Plody obsahují cukry, vlákninu, draslík, organické kyseliny a polyfenoly. Hodí se k přímému jídlu, do koláčů, knedlíků, kompotů, džemů, ovocných omáček, na sušení i pálení. Odrůda je cizosprašná, bez vhodného opylovače může nasazovat slabě. Doporučit lze odrůdy se shodným kvetením, například 'Oulinská', 'Althanova', 'Stanley', 'Čačanská lepotica' nebo 'Reine Claude d’Altan'. Odrůda je odolná vůči mrazu i chorobám. 

Pěstování: Preferují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dostatkem humusu, dobrou propustností a schopností udržet přiměřenou vláhu, přičemž optimální je neutrální až slabě zásaditá půdní reakce. Nevhodné jsou trvale zamokřené, utužené nebo extrémně lehké půdy chudé na organickou hmotu. Stanoviště má být slunné až mírně polostinné, teplé a vzdušné, chráněné před silnými studenými větry. Výsadba je vhodná od jara do podzimu a je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém i korunu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 5 metrů podle růstové síly podnože a charakteru odrůdy. Zálivka je důležitá zejména po výsadbě a v období sucha. Hnojení se provádí především na jaře před začátkem vegetace a po odkvětu, nejlépe formou kompostu nebo vyvážených hnojiv s přiměřeným obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Řez slivoní se provádí převážně po sklizni, kdy se prosvětluje koruna, odstraňují se zahušťující, suché nebo nemocné větve a podporuje se obnova plodonosného obrostu, přičemž silný zimní řez není vhodný kvůli zvýšenému riziku infekcí. Slivoně jsou nejčastěji mrazuvzdorné, u mladých stromků je však vhodné chránit kmen proti mrazovým trhlinám a poškození zvěří.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Kristýna | Revize: 11.06. 2026