Šácholan Loebnerův 'Donna' Magnolia loebneri 'Donna'

Detailní popis produktu

Šácholan Loebnerův 'Donna' - opadavý okrasný kultivar šácholanu. Skupina Magnolia × loebneri vznikla křížením japonských druhů Magnolia kobus a Magnolia stellata, které provedl Max Löbner v saské Pilnici před první světovou válkou. První rostliny vykvetly roku 1917. Kultivar 'Donna' vybral americký šlechtitel Harry Heineman ze Scituate v Massachusetts a pojmenoval jej po své manželce. Roste jako široce vystoupavý keř až menší strom, často větvený nízko od země. V dospělosti dorůstá nejčastěji 4–8 m výšky a 3–5 m šířky. Kůra a starší větve jsou šedé až lehce nahnědlé, listy střídavé, obvejčité až eliptické a středně zelené. V dubnu až květnu se na holých větvích otevírají vonné bílé květy, široké přibližně 15–20 cm, složené obvykle z 11–16 úzkých okvětních lístků. Tvar květu je hvězdicovitý až leknínovitě rozevřený, vůně jemná a sladká. Květy navštěvují časní opylovači, plody nejsou okrasně významné. Kultivar nemá trny a nepatří mezi jedlé rostliny. Uplatní se jako solitér v trávníku, u terasy, v předzahrádce nebo v klidné kompozici s vilíny, parociemi, kalinami, pěnišníky, pierisy a jarními cibulovinami.

Pěstování: Stanoviště hraje klíčovou roli pro dlouhodobou vitalitu rostliny. Nejlépe se osvědčuje plné slunce až lehký polostín s dostatkem tepla a světla, vždy však v chráněném mikroklimatu bez průvanu. Nevhodná jsou otevřená, větrná místa, kde dochází k vysušování listů zejména v zimním období. V prvních třech letech po výsadbě vyžaduje rostlina zvýšenou péči, protože ještě nemá plně vyvinutý kořenový systém. V této fázi je vhodné chráněné umístění, zimní zakrytí koruny netkanou textilií a silnější vrstva mulče nad kořeny. Půda by měla být hluboká, humózní, dobře propustná, s mírně kyselým pH v rozmezí 5,5–6,5. Příměs rašeliny, listovky nebo kvalitního kompostu podporuje zakořenění i růst. Nevhodné jsou vápenité a těžké jílovité půdy, kde může docházet ke stagnaci vody a chloróze listů. Výsadba probíhá od března do října, ideálně na jaře, aby rostlina měla dostatek času zakořenit před zimou. Zálivka je důležitá především v prvních letech a během suchých období, substrát by měl zůstat rovnoměrně vlhký, nikoli přemokřený. Mulčování pomáhá stabilizovat vlhkost i teplotu půdy. Hnojení se provádí mírně, nejlépe na jaře hnojivy pro kyselomilné rostliny. Řez není obvykle potřeba, rostlina si udržuje kompaktní tvar přirozeně, odstraňují se pouze suché nebo poškozené větve. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně −17 až −20 °C, přičemž plně zakořeněné a starší jedince snášejí nízké teploty lépe než mladé rostliny. Při pěstování v nádobách je nutné zajistit dostatečný objem substrátu a ochranu kořenů před promrznutím.   

Více na: Návod na pěstování magnolií

Autor: Nikol | Revize: 24.6. 2026