Šácholan Sprengerův 'Westonbirt' Magnolia x sprengeri 'Westonbirt'

Detailní popis produktu

Šácholan Sprengerův 'Westonbirt' - velmi atraktivní kultivar šácholanu, který se vyznačuje svou krásou a odolností a patří mezi oblíbené okrasné rostliny. Roste jako vzpřímený menší strom až velký keř s pravidelnou korunou. V evropských zahradách dorůstá obvykle 5–8 m výšky a 4–6 m šířky, ve velmi příznivých polohách může být mohutnější. Listy jsou střídavé, obvejčité až eliptické, středně zelené, 10–18 cm dlouhé a raší až po květech. V dubnu, někdy na přelomu března a dubna podle průběhu zimy, se na holých větvích otevírají vzpřímené pohárkovité květy široké kolem 15 cm. Vnitřní strana je růžová, vnější strana sytěji purpurově růžová až magentová. Květy bývají vonné a navštěvují je časní opylovači. Plody nejsou hlavním okrasným prvkem. Kultivar nemá trny a nepatří mezi jedlé rostliny. Uplatní se jako solitér v trávníku, u terasy, v parkové úpravě nebo v předzahrádce. Dobře ladí s vilíny, parociemi, kalinami, pěnišníky, pierisy a jarními cibulovinami. Původní šácholan Sprengerův pochází ze střední Číny, kde roste v horských lesích a křovinách přibližně ve výškách 1300–2400 m. Růžově kvetoucí forma var. diva dala vzniknout několika zahradním selekcím. 'Westonbirt' je spojována s arboretem Westonbirt v Gloucestershire, kde se šácholany Sprengerovy pěstují pro velikost, barvu a vůni květů.

Pěstování: Stanoviště hraje klíčovou roli pro dlouhodobou vitalitu rostliny. Nejlépe se osvědčuje plné slunce až lehký polostín s dostatkem tepla a světla, vždy však v chráněném mikroklimatu bez průvanu. Nevhodná jsou otevřená, větrná místa, kde dochází k vysušování listů zejména v zimním období. V prvních třech letech po výsadbě vyžaduje rostlina zvýšenou péči, protože ještě nemá plně vyvinutý kořenový systém. V této fázi je vhodné chráněné umístění, zimní zakrytí koruny netkanou textilií a silnější vrstva mulče nad kořeny. Půda by měla být hluboká, humózní, dobře propustná, s mírně kyselým pH v rozmezí 5,5–6,5. Příměs rašeliny, listovky nebo kvalitního kompostu podporuje zakořenění i růst. Nevhodné jsou vápenité a těžké jílovité půdy, kde může docházet ke stagnaci vody a chloróze listů. Výsadba probíhá od března do října, ideálně na jaře, aby rostlina měla dostatek času zakořenit před zimou. Zálivka je důležitá především v prvních letech a během suchých období, substrát by měl zůstat rovnoměrně vlhký, nikoli přemokřený. Mulčování pomáhá stabilizovat vlhkost i teplotu půdy. Hnojení se provádí mírně, nejlépe na jaře hnojivy pro kyselomilné rostliny. Řez není obvykle potřeba, rostlina si udržuje kompaktní tvar přirozeně, odstraňují se pouze suché nebo poškozené větve. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně −17 až −20 °C, přičemž plně zakořeněné a starší jedince snášejí nízké teploty lépe než mladé rostliny. Při pěstování v nádobách je nutné zajistit dostatečný objem substrátu a ochranu kořenů před promrznutím. 

Více na: Návod na pěstování magnolií

Autor: Nikol | Revize: 24.6. 2026