Šácholán viržinský Magnolia virginiana

Detailní popis produktu

Šácholán viržinský - pochází z jihovýchodu USA, kde roste na okrajích mokřadů, podél toků a v řídkých lesích. V teplejším klimatu bývá stálezelený, ve střední Evropě je nejčastěji poloopadavý až opadavý a s věkem vytváří velký keř nebo menší vícekmenný strom. V dospělosti obvykle dorůstá 6–9 m výšky a 3–5 m šířky, kůra je šedohnědá. Listy jsou eliptické, 10–15 cm dlouhé, svrchu leskle zelené, na rubu světlejší. Květy se objevují od července do září, jsou pohárkovité, krémově bílé, zhruba 5–7 cm široké a výrazně vonné s citronovým tónem. Po odkvětu se mohou tvořit šišticovitá souplodí, z nichž vystupují červená semena využívaná ptactvem. Díky pozdnímu termínu kvetení se uplatní tam, kde jarní magnólie často namrzají. V Severní Americe je známý i pod názvem sweetbay magnolia a ceněn pro schopnost růst na půdách, které bývají pro jiné dřeviny příliš vlhké. Kvetení probíhá postupně, takže vůně se v zahradě objevuje opakovaně během léta. Květy jsou opylovány převážně brouky, plodenství proto nebývá podmíněno přítomností dalších jedinců. V zahradě se hodí do blízkosti posezení, k vodním prvkům i do tzv. dešťových záhonů. Celkově je šácholán oblíbeným prvkem do zahrad, přináší jemný a ojedinělý vzhled do každé zahrady.

Pěstování: Stanoviště vyhovuje plné slunce až lehký polostín, ideální je chráněné místo s vyšší vzdušnou vlhkostí. Substrát může být i těžší jílovitý, důležitá je dlouhodobě mírně vlhká půda, snáší i periodické zamokření, přesto se vyplatí vyhnout se trvale stojaté vodě u krčku. Nejlépe prospívá v půdě neutrální až kyselé s pH přibližně 5,0–6,5. Na vápnitých půdách se může objevit chloróza, vhodné je zapracování rašeliny nebo listovky. Výsadba se provádí od března do října, po výsadbě se udržuje rovnoměrná zálivka a mulč. Řez nebývá nutný, případné odstranění poškozených větví se provádí po odkvětu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v praxi uvádí až kolem −27 °C, v chladných zimách může shazovat většinu listů, což je běžná reakce druhu. Mezi možné problémy patří červci a puklice, při přemokření houbové skvrnitosti a u stresovaných rostlin okrajové zasychání listů. Doporučený odstup při výsadbě je zhruba 3–4 m podle tvaru koruny. Zálivka je klíčová v prvních dvou letech, později se rostlina lépe vyrovnává s krátkodobým suchem, zejména pokud má zamulčovanou kořenovou zónu. Hnojení se obvykle omezuje na jarní dávku kompostu nebo pomalu rozpustného hnojiva pro kyselomilné dřeviny, přehnojení dusíkem zvyšuje náchylnost k měkkým pletivům. Pozdní jarní mrazy mohou poškodit rašící listy, proto je vhodné vyhnout se mrazovým kotlinám a otevřeným větrným stanovištím.

Autor: Kristýna | Revize: 13.02.2026

Více na: Návod na pěstování magnolií