Šalvěj pomoučená 'Victoria Blau' - Salvia farinacea 'Victoria Blau' Salvia farinacea 'Victoria Blau'

Detailní popis produktu

Šalvěj pomoučená 'Victoria Blau' - medonosná rostlina, která se vyznačuje kompaktním růstem. Kultivar 'Victoria Blau' je vyrovnaný, kompaktně větvený typ, ceněný pro pravidelný tvar trsu a syté modrofialové klasy. Vytváří vzpřímené, čtyřhranné lodyhy a trsnaté olistění ze šedozelených až zelených listů, kopinatých, zpravidla 5–8 cm dlouhých, na rubu jemně bělavě chlupatých. Na koncích výhonů se od května či června postupně zakládají husté klasy 15–25 cm, složené z drobných dvoupyských květů. Kalichy mívají typické „pomoučené“ ojínění, které dává rostlině jemně stříbřitý nádech i mimo plný květ. Kvetení obvykle pokračuje do září, v teplém podzimu i déle. Květy poskytují nektar i pyl a rostlina patří k vyhledávaným zdrojům pro včely a motýly. Vyniká v přírodně laděných záhonech i v moderních výsadbách jako vertikální rytmus mezi okrasnými travami, třapatkami, rozchodníky, sporýšem argentinským či levandulí, kde zvýrazní chladnou modř a přinese čistou, čitelnou siluetu.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce a půdu s rychlým odvodem vody, ideální je štěrkovitá či písčitá směs s drenáží. Vyhovuje pH přibližně 6,5–8 a stanoviště s teplem a prouděním vzduchu, kde listy po dešti rychle osychají. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, po zakořenění dobře snáší přísušek. Naopak dlouhodobé zimní podmáčení a těžké jíly vedou k hnilobám krčku a úhynům. V podmínkách ČR se osvědčuje výsadba do vyvýšených záhonů nebo do štěrkového mulče, u nádob je důležité zimní krytí před deštěm a střídáním tání a mrazu. Hnojení má být střídmé, vhodné jsou nízké dávky kompostu nebo hnojiv s menším podílem dusíku, aby se listy nevyklápěly a nezahnívaly. Květní stvoly lze po odkvětu odstranit, případně se mohou odstraňovat už při nasazení, pokud je cílem delší životnost listové růžice. Mrazuvzdornost se u dobře odvodněných půd uvádí přibližně do -20 °C, citlivější než mráz bývá zimní vlhkost. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do října, nejlépe do prohřáté půdy na jaře nebo na přelomu léta a podzimu. Doporučený rozestup je 45–50 cm, což odpovídá asi 4–5 ks na m². Rostlina bývá méně atraktivní pro spárkatou zvěř a v suchých záhonech se uplatní i bez pravidelného řezu.

Autor: Nikol | Revize: 5.2. 2026