Šater latnatý - Gypsophila paniculata Gypsophila paniculata

Detailní popis produktu

Šater latnatý - vytrvalá, opadavá bylina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae), pocházející z oblastí střední a východní Evropy až po západní a střední Asii. Vyniká vzdušným, bohatě větveným habitem a množstvím drobných bílých květů, které během léta vytvářejí jemná, obláčkovitá květenství. Vytváří mohutnější, široce kulovité až rozložité trsy a dorůstá přibližně 60–100 cm výšky, u silně rostoucích jedinců až 120 cm, a 60–100 cm šířky. Z vytrvalého, hluboko pronikajícího kořenového systému vyrůstají pevné, vzpřímené, v horní části bohatě větvené lodyhy. Listy jsou úzké, čárkovité až kopinaté, přibližně 2–7 cm dlouhé, šedozelené až modrozelené, celokrajné a vstřícně uspořádané. Kvete zpravidla od června do srpna, někdy až do září. Na koncích bohatě větvených lodyh se vytvářejí rozsáhlá, řídká až středně hustá latnatá květenství složená ze stovek drobných květů. Jednotlivé květy jsou přibližně 3–6 mm široké, pětičetné, bílé až jemně krémově bílé, někdy s velmi slabým narůžovělým nádechem. U původního druhu jsou jednoduché, zatímco některé zahradní kultivary vytvářejí plné květy. Patří mezi tradiční okrasné trvalky využívané ve venkovských zahradách, smíšených trvalkových záhonech a přírodně laděných kompozicích. Významné je také jeho floristické využití. Květní stonky se používají k řezu do čerstvých kytic, svatebních aranžmá a suchých vazeb, kde slouží jako jemná výplň mezi většími květy. V květinářství je známý také pod označením nevěstin závoj.

Pěstování: Nejlepší výsledky přináší plné slunce, závětří a lehká, výrazně propustná půda se štěrkovou drenáží, ideálně s příměsí vápence. Vhodné pH bývá neutrální až zásadité, přibližně 6,8–8,0. Zálivka se drží střídmá, po zakořenění rostliny snášejí sucho, rizikem je naopak zimní zamokření a utužení, které podporuje hniloby krčku a stonkové hniloby. Jako jednoduchá prevence se osvědčuje minerální mulč z drobného štěrku, který udržuje krček suchý a omezuje rozstřik půdy na listy. Hnojení se obvykle drží mírné, v chudých půdách postačí malé množství kompostu na jaře, přehnojení dusíkem zvyšuje měkký růst. Po odkvětu lze porost lehce zkrátit, čímž se podpoří zahuštění polštáře. Výsadba se provádí od března do října, v nádobách je důležitý odtokový otvor a minerální substrát, například směs zahradní zeminy, písku a štěrku. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje až do -34 °C, přesto v těžkých půdách pomáhá zimní ochrana před přímým promáčením a umístění na vyvýšené místo. Za běžných podmínek bývá šater málo napadán škůdci, v přemokřených stanovištích se však mohou objevit houbové choroby krčku. Rozmnožování se provádí výsevem nebo kořenovými řízky. Při plošné výsadbě se počítá zhruba 7–9 rostlin na m², což odpovídá rozestupu kolem 25–30 cm.

Autor: Kamila | Revize: 20. 10. 2026