Statice širokolistá - Limonium latifolium Limonium latifolium

Detailní popis produktu

Statice širokolistá - opadavá trvalka z čeledi olověncovitých (Plumbaginaceae), pocházející z jihovýchodní Evropy, především z oblasti Balkánu a přilehlých oblastí východní Evropy. Vyniká mohutnějšími přízemními růžicemi listů a mimořádně vzdušnými, bohatě větvenými květenstvími, která během léta vytvářejí jemný fialový až levandulově modrý závoj. V době kvetení dorůstá přibližně 50–80 cm výšky, výjimečně až 100 cm, a 40–70 cm šířky. Přízemní listová růžice dosahuje výšky přibližně 15–25 cm. Listy jsou široce eliptické až obvejčité, přibližně 10–30 cm dlouhé a 5–12 cm široké, kožovité, sytě až šedozelené, s výraznou střední žilkou a celokrajným až mírně zvlněným okrajem. Jsou dlouze řapíkaté a vytvářejí hustou přízemní růžici. Kvete zpravidla od července do září, nejbohatěji během července a srpna. Na koncích květních stonků se vytvářejí rozsáhlá, široce rozložitá latnatá květenství, která mohou dosahovat 40–60 cm v průměru. Jsou složena z velkého množství drobných květů uspořádaných na jemných, opakovaně větvených stopkách. Jednotlivé květy jsou přibližně 3–5 mm široké. Nápadnou část tvoří vytrvalý, blanitý kalich světle fialové, levandulově modré až modrofialové barvy, zatímco vlastní korunní lístky jsou drobné, bílé až bělavé. Uplatňuje se především ve smíšených trvalkových záhonech, přírodně laděných zahradách, stepních a prérijních výsadbách i ve skupinových kompozicích. Významné je také její floristické využití. Květenství jsou vhodná k řezu do čerstvých kytic a zejména k sušení, při kterém si dlouhodobě zachovávají svůj vzdušný vzhled a barevnost.

Pěstování: Nejlépe se pěstuje na plném slunci, v teplém a vzdušném stanovišti s velmi dobře propustnou půdou. Vyhovuje mu zem lehčí, písčitá až štěrkovitá, spíše chudší, s pH přibližně 6,5–8. Přemokření bývá větším problémem než krátké sucho, proto je vhodná drenáž a vyvýšené místo. Po zakořenění kultivar dobře snáší letní vedro i slanější půdu. Výsadba se provádí od března do října, do nádob po většinu sezóny. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a při pěstování v nádobě, hnojení jen mírné. Odkvetlá květenství je vhodné průběžně odstraňovat, což podporuje další nasazování stonků. V běžných zahradách se používá rozestup asi 35–45 cm, tedy přibližně 5–7 rostlin na m². Mrazuvzdornost se ve zdrojích rozchází. Část pěstitelských podkladů ji uvádí jako trvalku, jiné jen jako rostlinu do teplejších oblastí nebo s ochranou do přibližně -5 °C. Pro české klima je proto bezpečné počítat se zimním krytem a v chladnějších oblastech s pěstováním v nádobě či jako krátkověkou trvalku. Z chorob hrozí hlavně hniloba kořenů v těžké půdě, ze škůdců spíše výjimečně mšice. Pro začátečníky bývá nejdůležitější vyhnout se zimnímu zamokření a těžkým jílovitým půdám. V nádobě prospívá v širším květináči s drenážní vrstvou.

Autor: Kamila | Revize: 20. 10. 2026