Švestka 'Polinka' Prunus domestica 'Polinka'

Detailní popis produktu

Švestka 'Polinka' - samosprašná odrůda švestky z polského šlechtění Národního institutu zahradnického výzkumu ve Skierniewicích. Vznikla křížením odrůd 'Čačanská lepotica' a 'Dąbrowicka' a patří mezi nové rané pološvestky pro zahrady i menší sady. Kvetení je středně pozdní, což snižuje riziko poškození jarním mrazem proti nejraněji kvetoucím odrůdám. Růst je střední a výsledná velikost koruny se řídí podnoží, půdou, řezem a zvoleným pěstitelským tvarem. Koruna má být vzdušná a dobře osluněná, aby se plody rovnoměrně vybarvily a po dešti rychle osychaly. Listy jsou zelené, eliptické, květy bílé a navštěvované včelami, čmeláky i dalšími opylovači. Plody dozrávají na přelomu července a srpna. Jsou poměrně velké, 45–50 g, eliptické, symetrické, purpurově modré, s jemným voskovým povlakem. Dužnina je žlutozelená, při plné zralosti výrazně žlutá, středně pevná, hutná, šťavnatá a velmi chutná. Pecka se velmi dobře odděluje. Plody obsahují cukry, vlákninu, draslík, organické kyseliny a polyfenolové látky. Hodí se k přímému jídlu, na koláče, kompoty, džemy, ovocné omáčky, mražení i domácí zpracování. Odrůda je samosprašná a plodí i samostatně. Odrůda je vysoce odolná vůči mrazu (i v květu) a netrpí na moniliózu.

Pěstování: Preferují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dostatkem humusu, dobrou propustností a schopností udržet přiměřenou vláhu, přičemž optimální je neutrální až slabě zásaditá půdní reakce. Nevhodné jsou trvale zamokřené, utužené nebo extrémně lehké půdy chudé na organickou hmotu. Stanoviště má být slunné až mírně polostinné, teplé a vzdušné, chráněné před silnými studenými větry. Výsadba je vhodná od jara do podzimu a je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém i korunu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 5 metrů podle růstové síly podnože a charakteru odrůdy. Zálivka je důležitá zejména po výsadbě a v období sucha. Hnojení se provádí především na jaře před začátkem vegetace a po odkvětu, nejlépe formou kompostu nebo vyvážených hnojiv s přiměřeným obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Řez slivoní se provádí převážně po sklizni, kdy se prosvětluje koruna, odstraňují se zahušťující, suché nebo nemocné větve a podporuje se obnova plodonosného obrostu, přičemž silný zimní řez není vhodný kvůli zvýšenému riziku infekcí. Slivoně jsou nejčastěji mrazuvzdorné, u mladých stromků je však vhodné chránit kmen proti mrazovým trhlinám a poškození zvěří. 

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Kristýna | Revize: 12.06. 2026