Švestka 'Gabrovská' Prunus domestica 'Gabrovská'

Detailní popis produktu

Švestka 'Gabrovská' - pozdní odrůda švestky bulharského původu. Vznikla v oblasti Drjanovo křížením odrůd 'Kjustendilská' a 'Montfortská', díky čemuž spojuje charakter pravé švestky s pevnější dužninou a dobrou využitelností pro zpracování. Růst je středně silný, koruna má sklon k hustšímu větvení a výsledná velikost se řídí podnoží, půdou, řezem a pěstitelským tvarem. Listy jsou zelené, eliptické, květy bílé a objevují se v dubnu až květnu. Květy navštěvují včely, čmeláci a další opylovači. Plody dozrávají v první polovině září. Jsou větší než u domácí švestky, elipsoidní, tmavě fialově modré, s výrazným ojíněním a pevnou slupkou. Dužnina je žlutavá, pevná, šťavnatá, navinule sladká, mírně aromatická a dobře odlučitelná od pecky. Plody obsahují cukry, vlákninu, draslík, organické kyseliny a polyfenoly. Díky pevnosti dobře snášejí manipulaci a hodí se k přímému jídlu, do koláčů, kompotů, povidel, džemů, na sušení, mražení i pálení. Odrůda je částečně samosprašná a plodí i samostatně. Pro vyšší a vyrovnanější sklizeň pomáhá blízkost vhodné slivoně se shodným kvetením, zejména 'Stanley', dále 'Čačanská lepotica', 'Haganta' nebo 'President'. V zahradě dobře navazuje na ranější pološvestky a prodlužuje sklizeň do září.

Pěstování: Preferují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dostatkem humusu, dobrou propustností a schopností udržet přiměřenou vláhu, přičemž optimální je neutrální až slabě zásaditá půdní reakce. Nevhodné jsou trvale zamokřené, utužené nebo extrémně lehké půdy chudé na organickou hmotu. Stanoviště má být slunné až mírně polostinné, teplé a vzdušné, chráněné před silnými studenými větry. Výsadba je vhodná od jara do podzimu a je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém i korunu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 5 metrů podle růstové síly podnože a charakteru odrůdy. Zálivka je důležitá zejména po výsadbě a v období sucha. Hnojení se provádí především na jaře před začátkem vegetace a po odkvětu, nejlépe formou kompostu nebo vyvážených hnojiv s přiměřeným obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Řez slivoní se provádí převážně po sklizni, kdy se prosvětluje koruna, odstraňují se zahušťující, suché nebo nemocné větve a podporuje se obnova plodonosného obrostu, přičemž silný zimní řez není vhodný kvůli zvýšenému riziku infekcí. Slivoně jsou nejčastěji mrazuvzdorné, u mladých stromků je však vhodné chránit kmen proti mrazovým trhlinám a poškození zvěří.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Kristýna | Revize: 11.06. 2026