Třešeň 'Mšenská Jánovka'

Detailní popis produktu

Třešeň 'Mšenská Jánovka' - odrůda 'Jánovka mšenská' patří k tradičním krajovým třešním severních Čech a je spojována s okolím Mšena. Podle starších pomologických zpráv vznikla jako semenáč u kostela sv. Jana a od 17. století se rozšířila roubováním do širšího okolí. Strom roste středně až bujně, v mládí spíše vzpřímeně a později tvoří mohutnější, zakulacenou korunu, při tvarování obvykle okolo 5–7 m × 5–7 m. Listy jsou vejčité, sytě zelené a na podzim se často vybarvují do žluta. V dubnu až na začátku května se objevují svazečky bílých květů, které vyhledávají včely. Plody jsou srdčité, přibližně 22–24 mm vysoké a při sklizni často váží kolem 5–6 g, na stopkách dlouhých zhruba 4–5 cm. Slupka dozrává do tmavě červenohnědé až téměř černé s leskem. Dužnina je tmavě červená, pevnější a výrazně šťavnatá, chuť kořenitě navinule sladká. Sklizeň bývá od konce června do první poloviny července podle polohy a počasí, konzumní zralost je nejvýraznější při plném vybarvení. V kuchyni se uplatní čerstvé, do koláčů a bublanin, na kompoty i sušení. Třešně přirozeně přinášejí vlákninu a draslík, tmavé zbarvení slupky souvisí s obsahem antokyanů.

Třešeň naroubována na podnoži Gisela 5 má o 50% menší vzrůst než na klasické podnoži, výška stromu v dospělosti cca 3m. První 3-4 roky je potřeba opora. Na podnoži Gisela 6 je vzrůst menší o 40% oproti klasické podnoži. Vhodné do všech půd. Popis běžných podnoží zde.

Pěstování: Vyžadují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dobrou propustností a dostatkem humusu, ideálně neutrální až mírně zásaditou půdní reakci. Nevhodné jsou těžké jílovité nebo trvale zamokřené substráty, kde dochází k poškození kořenového systému a zvýšenému výskytu chorob. Stanoviště by mělo být plně slunné a chráněné před studenými větry, protože dostatek světla a tepla podporuje vyzrávání plodů a snižuje riziko houbových infekcí. Výsadba je vhodná od jara do podzimu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 6 metrů podle růstové síly podnože a vzrůstu odrůdy. Zálivka je důležitá zejména u mladých stromků a v období sucha, kdy je nutné udržovat půdu rovnoměrně vlhkou. Hnojení se provádí na jaře před rašením a případně po odkvětu, nejlépe kompostem nebo vyváženými minerálními hnojivy s nižším obsahem dusíku. Řez třešní se provádí hlavně po sklizni za účelem prosvětlení koruny, odstranění suchých a poškozených větví a regulace růstu, zimní řez se provádí jen mírně, aby se omezilo riziko infekce bakteriálními chorobami. Třešně jsou většinou mrazuvzdorné, mladé stromky je však vhodné chránit.

Více na: Návod na pěstování třešní a višní

Autor: Nikol | Revize: 22.1. 2026