Tulipán 'Julius Ceasar' Tulipa 'Julius Ceasar'

Detailní popis produktu

Tulipán 'Julius Ceasar' - kultivar ze skupiny Greigii, pojmenovaný roku 1981 podle římského vojevůdce a státníka. Greigovy tulipány vycházejí z druhu Tulipa greigii původem ze suchých horských oblastí Střední Asie a vyznačují se časným kvetením, velkými květy a nápadně kreslenými listy. Kultivar vytváří kompaktní, vzpřímený habitus vysoký přibližně 35–45 cm a široký 10–15 cm. Z cibule vyrůstají široké šedozelené listy, které zůstávají dekorativní i před rozkvětem. Od konce března do dubna se na pevných stoncích otevírají velké miskovité až pohárkovité květy v karmínově červené až červenooranžové barvě. Na slunci se květy široce rozevírají a odhalují tmavší střed, za chladu a večer se znovu přivírají. Kultivar se uplatní ve skupinách po 7–15 cibulích, ve skalkách, předních částech záhonů, podél cest i ve větších nádobách. Dobře ladí s modřenci, ladoňkami, nízkými narcisy, tařičkami a dalšími časně kvetoucími trvalkami. Rostlina není jedlá.

Pěstování: Tulipány vyžadují stanoviště na plném slunci až v lehkém polostínu, v místě chráněném před silným větrem a zimním přemokřením. Cibule se vysazují od září do listopadu, při mírném podzimu i do začátku prosince, do hloubky 10–15 cm a s rozestupem 10–12 cm. Pro plošný efekt se počítá přibližně 60–80 cibulí na m², v nádobách může být výsadba hustší, pokud se cibule nedotýkají. Půda má být humózní, propustná, středně živná, s pH přibližně 6,0–7,5. V těžké jílovité půdě se osvědčuje drenážní vrstva z písku nebo jemného štěrku, protože dlouhodobě mokré stanoviště podporuje hnilobu cibulí. Po výsadbě se půda jednorázově zavlaží, další zálivka je potřebná hlavně při suchém jaru a v nádobách. Hnojení se provádí mírně, nejlépe kompostem nebo hnojivem pro cibuloviny při rašení, nadbytek dusíku zhoršuje vyzrávání cibulí. Odkvetlé květy se odstraňují po zavadnutí, listy se ponechávají až do zežloutnutí, aby cibule doplnila zásoby. Kultivar je mrazuvzdorný přibližně do -25 až -30 °C, mladé podzimní výsadby v nádobách ocení ochranu před promrznutím kořenového prostoru. Nejčastějšími riziky jsou hniloby v mokré půdě, plíseň šedá, virové skvrnitosti, mšice, slimáci a okus cibulí hraboši či myšmi. Po zatažení listů prospívá sušší letní odpočinek, který napodobuje přirozený rytmus tulipánů a podporuje kvetení v další sezoně.

Více na: Návod na pěstování cibulovin

Autor: Nikol | Revize: 10.7. 2026