Vonokvětka cesmínolistá Osmanthus aquifolium

Detailní popis produktu

Vonokvětka cesmínolistá - stálezelená okrasná dřevina s tuhými, lesklými listy a výrazně vonnými podzimními květy. Pochází z východní Asie, kde roste jako podrostový keř či vícekmenná dřevina ve světlých lesích a křovinách. V českých zahradách se uplatní hlavně jako hustý stálezelený keř, vícekmenná dřevina nebo tvarovaný prvek. Dorůstá přibližně 2–4 m do výšky a 1,5–3 m do šířky, v chráněných teplejších polohách může být časem vyšší. Listy jsou tmavě zelené, kožovité, lesklé a na mladých výhonech výrazně zubaté, často s ostnitě působícím okrajem. Starší listy bývají celistvější, což keři dodává proměnlivou texturu. Od září do října se v paždí listů objevují drobné bílé až krémově bílé květy. Nejsou nápadné velikostí, ale překvapí sladkou, jasmínově ovocnou vůní, která se šíří hlavně za klidného počasí. Po odkvětu se mohou tvořit tmavé modročerné plody. Keř se hodí do chráněných částí zahrady, k posezení, ke vstupu, do předzahrádek, stálezelených skupin, volně rostoucích clon i tvarovaných živých plotů.

Pěstování: Vyžaduje chráněné, teplejší stanoviště, ideálně v polostínu nebo na slunci s ochranou před zimním větrem. V hlubokém stínu bývá růst řidší a kvetení slabší, na prudkém zimním slunci mohou listy při holomrazech zasychat. Půda má být humózní, propustná, mírně vlhká, ale bez dlouhodobého zamokření, s pH přibližně 5,5–7,0. V těžší půdě je důležitá drenáž, v lehké půdě pomáhá kompost a mulč. Kontejnerované rostliny se vysazují od dubna do října, v chladnějších oblastech je jistější jarní výsadba. Pro živý plot se volí rozestup přibližně 60–80 cm, u volně rostoucích keřů 1,5–2 m. Po výsadbě je nutná rovnoměrná zálivka, zakořeněné rostliny snášejí krátké sucho, ale při dlouhém suchu mohou shazovat část listů. Hnojení se provádí na jaře kompostem nebo hnojivem pro stálezelené dřeviny. Řez snáší dobře, nejvhodnější je lehké tvarování po odkvětu nebo na jaře po mrazech. V nádobě potřebuje větší objem, drenáž a zimní ochranu kořenového balu. Vyzrálé rostliny snášejí přibližně -18 až -23 °C, mladé výsadby vyžadují zimní kryt, mulč a závětří. Ze škůdců se mohou objevit puklice nebo mšice, v přemokřené půdě kořenové hniloby. Prevencí je propustná půda, chráněné místo a zálivka bez dlouhodobého přemokření. Ve velmi chladných oblastech se lépe osvědčí pěstování u zdi nebo v nádobě s možností přesunu do světlého chladného prostoru.

Autor: Kristýna | Revize: 08.07. 2026