Vřes obecný 'Bettina' Calluna vulgaris 'Bettina'

Detailní popis produktu

Vřes obecný 'Bettina' - okrasný kultivar vřesu obecného ze skupiny poupatových vřesů Garden Girls. Byl nalezen v září 2007 v německém Geldern, šlechtitelsky jej vedl Johannes van Leuven a registrován byl v roce 2010. Jméno odkazuje na Bettinu Banse. Původní Calluna vulgaris je evropský druh kyselých vřesovišť, písčin, rašelinišť, horských pastvin a světlých borových lesů. Kultivar 'Bettina' tvoří velmi robustní, vzpřímený, stálezelený keřík vysoký přibližně 40–60 cm a široký 40–50 cm. Výhony jsou pevné, hustě větvené a nesou drobné šupinovité listy v šedozeleném až středně zeleném tónu. Od září do prosince se na koncích výhonů tvoří dlouhé klasy bílých poupat. Poupata zůstávají pevná a zavřená, díky tomu lépe snášejí déšť, vítr a chladné počasí a drží světlý efekt dlouho do podzimu. V porovnání s nižšími vřesy působí 'Bettina' štíhleji a výrazněji, proto se hodí pro výškový akcent v nádobách, truhlících a vřesovištních záhonech. Dobře doprovází růžové, červené a fialové vřesy, libavku, brusinku, hebe, ostřice, zakrslé borovice, jalovce a drobné cibuloviny.

Pěstování: Volí se plné slunce až lehký polostín. Slunce podporuje hustý růst, pevné vyzrávání výhonů a výraznější vybarvení květů nebo poupat. V polostínu rostliny rostou volněji, méně kvetou a časem mohou řídnout. Půda má být lehká, kyselá, propustná, humózní až písčitá, rovnoměrně mírně vlhká, bez vápníku a bez dlouhodobého zamokření. Vhodné pH je přibližně 4,0–5,5. Do běžné zahradní půdy se zapracuje kyselý vřesovištní substrát, rašelinná zemina, písek a jemná borová kůra. Těžká jílovitá zemina potřebuje odlehčení a drenáž, vápenitá půda vede k chloróze a slabému růstu. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. U podzimních výsadeb je důležitá zálivka až do zamrznutí půdy. Kořenový bal se před výsadbou dobře provlhčí a rostliny se vysazují ve stejné hloubce, v jaké rostly v kontejneru. Pro souvislý koberec se používá 7–9 rostlin na m², v nádobách podle průměru a požadované hustoty. Mulč z borové kůry, jehličí nebo štěpky pomáhá udržet kyselé prostředí, omezuje výpar a chrání mělký kořenový systém. Hnojení je střídmé, pouze hnojivem pro kyselomilné rostliny bez vápníku. Po zimě nebo brzy na jaře se keříky lehce zkracují pod odkvetlou část, nikdy hluboko do starého holého dřeva. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně −20 až −25 °C. V nádobách je kořenový bal citlivější na promrzání a zimní vysychání, proto je důležitá drenáž, závětří a kontrola vlhkosti i v zimě.  

Více na: Návod na pěstování vřesů

Autor: Kristýna | Revize: 25.06. 2026