Zimolez kamčatský 'Wojtek'

Detailní popis produktu

Zimolez kamčatský 'Wojtek' - patří mezi velkoplodé odrůdy vyšlechtěné v Polsku ze selekce ruských semenáčů. Tvoří středně bujný, hustě větvený keř vysoký přibližně 1,5–2 m a podobně široký, s mírně vystoupavým až polokulovitým habitem, který si udržuje kompaktní tvar i bez silného řezu. Větve jsou obloukovitě vystoupavé, s šedohnědou kůrou, mladé výhony zelené až lehce načervenalé. Listy jsou vstřícné, eliptické až vejčité, 3–6 cm dlouhé, na líci matně zelené a na rubu světlejší, díky čemuž keř působí svěže od jara do podzimu. V dubnu se v paždí listů objevují drobné žlutobílé trubkovité květy po dvou, odolné přechodným jarním mrazíkům a představující časný zdroj pylu a nektaru pro včely a další opylující hmyz. 'Wojtek' je cizosprašná odrůda, pro bohatou násadu plodů proto prospívá pěstování s dalšími odrůdami zimolezu kamčatského s podobným obdobím kvetení, například 'Bakczarskij Velikan', 'Boreal Blizzard', 'Boreal Beast', 'Boreal Beauty' nebo 'Aurora'. Bobule jsou velké, protáhle soudkovité až mírně zahnuté, temně modré barvy s výrazným ojíněním, dlouhé přibližně 2–3 cm a o hmotnosti okolo 1–2 g. V našich podmínkách dozrávají většinou od konce května do června, často dříve než většina zahradních jahod, a poskytují tak velmi ranou sklizeň drobného ovoce. Dužnina je šťavnatá, sladkokyselá, při plné zralosti s jemným tónem připomínajícím lesní borůvky, bez výrazné hořkosti. Plody se uplatňují k přímé konzumaci, v ovocných salátech, dezertech, džemech, kompotu, domácích sirupech i při mražení, kde si dobře udržují chuť i barvu. Bobule obsahují vitamin C, antokyanová barviva, vlákninu a minerální látky a představují výživově zajímavé zpestření pestré stravy.

Pěstování: Dlouhodobě snáší zimní teploty hluboko pod −30 °C a květy vydrží krátkodobé jarní mrazíky několik stupňů pod bodem mrazu, což umožňuje spolehlivou úrodu i v chladnějších oblastech. Nejlépe prospívá na plném slunci, kde vytváří nejvyšší násadu a dobře vybarvené plody. V lehkém polostínu roste také, sklizeň však bývá o něco menší. Stanoviště má být spíše chráněné, ale dobře provzdušněné, bez dlouhodobě zamokřené půdy. Půda je ideálně středně těžká až lehčí, hlinitá nebo hlinitopísčitá, dobře propustná, s vyšším obsahem humusu a mírně kyselou až neutrální reakcí v rozmezí pH přibližně 6–7. Nevhodné jsou těžké, utužené a trvale přemokřené půdy i extrémně kyselé substráty pro vřesovištní druhy. Rostliny se vysazují nejčastěji na jaře nebo na podzim, sazenice v kontejneru lze vysazovat od jara do podzimu s důkladnou zálivkou po výsadbě. Doporučené rozestupy v zahradě jsou přibližně 1–1,5 m mezi keři a 2–3 m mezi řadami. V prvních letech se provádí jen lehký výchovný a zdravotní řez, kdy se odstraňují slabé, křížící se či poškozené výhony. Zhruba po 6–7 letech se začíná s postupným zmlazováním, při němž se každoročně vyřeže část nejstarších větví u báze a ponechají se mladší, plodnější výhony. Zálivka je důležitá hlavně v prvním roce po výsadbě a v delších obdobích sucha, jinak zimolez snáší krátká sucha poměrně dobře. Hnojení se řídí zásadami pro ovocné keře – na jaře je vhodné přidat kompost či pomalu rozpustné hnojivo, v létě se vyšší dávky dusíku omezují, aby dřevo stihlo vyzrát před zimou. Plocha pod keři se udržuje mulčovaná posekanou trávou, listím nebo štěpkou, což omezuje výpar a růst plevelů. Zimolez bývá obecně zdravý, jen výjimečně se objevují mšice nebo padlí; při dobré kondici porostu obvykle postačí šetrná, preventivně laděná péče. V kompozici se uplatní v jedlých smíšených výsadbách, v nižších volných plotech i jako solitér blízko posezení, kde lze pohodlně sklízet rané plody. Vzhledem k tomu, že na Sibiři je vegetační období krátké, zasychají listy už v průběhu července.

Autor: Nikol | Revize: 3.12.2025

Více na: Návod na pěstování zimolezu kamčatského