Zimolez ovíjivý 'Serotina' Lonicera periclymenum 'Serotina'

Detailní popis produktu

Zimolez ovíjivý 'Serotina' - tradiční vonný kultivar evropského zimolezu s dlouhým letním kvetením a výrazně dvoubarevnými květy. Základní druh Lonicera periclymenum pochází z Evropy, severní Afriky a jihozápadní Asie, kde roste v lesních okrajích, křovinách, živých plotech a světlých porostech s humózní, mírně vlhkou půdou. Kultivar 'Serotina', známý také jako pozdní holandský zimolez, tvoří ovíjivou opadavou až v mírných zimách částečně vytrvalou dřevinu s dlouhými výhony. V dospělosti dorůstá přibližně 4–6 m do výšky a 1,5–3 m do šířky podle opory, řezu a výživnosti půdy. Listy jsou vstřícné, vejčité až eliptické, zelené až modrozelené. Květy jsou trubkovité až dvoupyské, uspořádané v koncových shlucích, zvenku purpurově červené až vínové, uvnitř krémově žluté. Při rozkvětu působí kontrastně, později světlejší tóny přibývají. Kvetení probíhá nejčastěji od června do září, v příznivém počasí se mohou květy objevovat i déle. Vůně je výrazná, nejsilnější večer a za teplých dnů, kdy přitahuje motýly, noční motýly, včely a čmeláky. Po odkvětu se mohou tvořit lesklé červené bobule, které jsou dekorativní a lákají ptáky. Plody nejsou určeny ke konzumaci. Kultivar se hodí na pergoly, treláže, ploty, oblouky, zídky, romantické průchody a přírodní clony. Dobře ladí s pnoucími růžemi, plaménky, stálezelenými keři, čemeřicemi, kakosty, dlužichami a nižšími keři, které mohou zastínit kořenovou část.

Pěstování: Doporučujeme volit stanoviště od plného slunce po polostín, ideálně tam, kde má kořenová část chladnější, mírně zastíněné místo a horní část výhonů dostatek světla. Sazenice zimolezu ovíjivého v kontejnerech se po výsadbě dobře ujímají a rychle obrůstají připravenou oporu. Půda má být středně těžká, humózní, živná, propustná a mírně vlhká, s reakcí od slabě kyselé po neutrální, přibližně v rozmezí pH 6–7. Rostliny v kontejnerech se vysazují od března do října, k opoře se volí vzdálenost asi 40–60 cm, jedna liána pokryje úsek 1–2 m. Po výsadbě je vhodná pravidelná zálivka bez přemokření, u starších rostlin stačí doplňková voda v suchých obdobích a mulč z kůry nad kořenovým balem. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje kolem -20 °C, ve vyšších a větrných polohách pomáhá chráněnější stanoviště. Řez se provádí hlavně po odkvětu, kdy se odstraňují přestárlé a namrzlé výhony a ponechávají se mladší pruty nesoucí nejvíce květů. Z chorob a škůdců se mohou objevit mšice a padlí, jejich výskyt omezuje vzdušné stanoviště, vyrovnaná vláha a střídmé hnojení kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí keře. Při výsadbě dvou nebo více rostlin vedle sebe vzniká v několika letech hustá voňavá stěna, která poskytuje úkryt ptákům i stín pro posezení.

Autor: Kristýna | Revize: 13.07. 2026