Amarylis 'Red Toro'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Red Toro' - kulturní hybrid z čeledi amarylkovitých, navazující na jihoamerické druhy z oblastí se střídáním sucha a dešťů. Kultivar 'Red Toro' patří do skupiny Double Galaxy, která se vyznačuje plnokvětými květy s překrývajícími se okvětními lístky. Z velké tunikatní cibule vyrůstají páskovité, sytě zelené listy a jeden až dva duté květní stvoly. Stvoly mívají 45–60 cm a na vrcholu nesou obvykle 3–4 květy o průměru kolem 20–25 cm. Květy jsou hustě vrstvené, tmavě červené až vínové, u hrdla se často objevuje jemný zelenavý tón. Při dobré vitalitě cibule se stvoly objevují postupně, takže dekorativní období pokračuje několik týdnů. V interiéru se uplatní jako solitér v nádobě i jako květ k řezu, protože okvětní lístky drží tvar a květ se otevírá postupně. Vůně bývá slabá. Pletiva amarylkovitých obsahují alkaloidy, proto je vhodné počítat s jedovatostí při požití. Barva dobře ladí s jehličnany v zimních aranžmá, s bílými cibulovinami i se stříbřitými listy pokojových rostlin.

 Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin