Amarylis 'Estella'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Estella' - cibulovina z čeledi amarylkovitých, původem z Jižní Ameriky. V přírodě střídá období růstu v teple a vlhku s obdobím klidu v sušších podmínkách, což se promítá i do pěstování v interiéru. Kultivar 'Estella' patří mezi odrůdy s trubkovitým až trumpetovým tvarem květu, který zvýrazňuje dlouhá hrdla a štíhlé okvětní lístky. U šlechtění se právě fialové a levandulové odstíny dlouho objevovaly spíše nestabilně, 'Estella' však přináší vyrovnanější barvu i tvar vhodný pro pěstování v květináči. Květy nesou fialově růžový odstín s nápadným bílým středovým pruhem, u hrdla bývá zelenavý tón, a na stvolu vysokém až 60 cm se obvykle otevírají 2–4 kusy. Listy jsou řemenovité, sytě zelené a v nádobě vytvářejí trs široký zhruba 20–30 cm. Květ je bez výrazné vůně, ve váze obvykle vydrží přibližně 7–10 dní a vyniká v minimalistických aranžích i jako solitér, například s větvičkami břízy nebo s tmavě zeleným jehličím. Cibule i listy obsahují alkaloidy a při požití mohou být dráždivé, proto se doporučuje pěstování mimo dosah dětí a domácích zvířat.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin